Kyselov (Černá v Pošumaví)
Kyselov (německy Sarau) je zaniklá ves na území Dolní Vltavice, místní části obce Černá v Pošumaví v okrese Český Krumlov, a to na pravém břehu Vltavy (vodní nádrže Lipno). Jméno této zaniklé obce se objevuje v názvu katastrálního území o rozloze 570 ha;[1] před zatopením se jednalo o 1115 ha.[2] Dále se jméno této zaniklé obce objevuje v názvu přírodní památky Rašeliniště Kyselov, v názvu přeshraničního propojení s Rakouskem s názvem Kyselov–Diendorf a v názvu přívozu Dolní Vltavice – Kyselov.[pozn. 1]
Kyselov | |
---|---|
Lokalita | |
Charakter | zaniklá vesnice |
Obec | Černá v Pošumaví |
Okres | Český Krumlov |
Kraj | Jihočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 48°40′58″ s. š., 14°3′30″ v. d. |
Základní informace | |
Katastrální území | Kyselov |
Nadmořská výška | 730 m n. m. |
Kyselov | |
Další údaje | |
Zaniklé obce.cz | 655 |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatNázev vsi, vzešlý snad od „(die) saure Au“ (kyselá, bažinatá louka),[3] je zmiňován v obměnách Sauraw (1332, 1530), Sauweraw (1373), Kyssyelow (1400), Kysyelow (1405), Kyselow (1454), Czeraw (1540) a Sarau (1720).[4]
První písemná zmínka o osídlení pochází z roku 1308.[2][5] Ves již při jejím založení, zpočátku se jednalo jen o dvůr a mlýn, patřila pod klášter ve Schläglu (česky: klášter v Drkolné).[5] V držení tohoto kláštera byla až do zrušení poddanství.[6] Poté se stal Kyselov samostatnou obcí.[7] V letech 1938 až 1945 byl Kyselov, v důsledku uzavření Mnichovské dohody, přičleněn k nacistickému Německu. V roce 1950 byl osadou obce Dolní Vltavice.[7]
Pravý a levý břeh Vltavy spojoval most.[8] U mostu býval mlýn. Po vzniku Československa byl u Kyselova zřízen hraniční přechod a byla zde postavena celnice.[9]
Obyvatelstvo
editovat1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 213 | 248 | 248 | 252 | 265 | 245 | 256 | 18 |
Domy | 26 | 28 | 30 | 26 | 28 | 29 | 29 | 32 |
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ V okrese Český Krumlov existovaly ještě 2 další vsi s názvem Kyselov. Jedna byla na území města Vyšší Brod a druhá byla přejmenována na Polečnice.
Reference
editovat- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 [online]. [cit. 2021-10-08]. Dostupné online.
- ↑ a b JELÍNEK, Petr. Horní Planá a okolí. Horní Planá: Srdce Vltavy ISBN 978-80-902738-3-2, ISBN 80-902738-3-1. OCLC 780138208 S. 33.
- ↑ Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen, Svazek 56. [s.l.]: [s.n.], 1917. S. 133.
- ↑ Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in den Sudetenländern, Svazek 47. [s.l.]: Der Verein, 1909. S. 197.
- ↑ a b SCHUSSER, František. Druhé putování za růží a lilií : úpatím Blanského lesa k Horní Plané. Česke Budejovice: Veduta ISBN 978-80-86829-49-4, ISBN 80-86829-49-9. OCLC 603218682 S. 139, 140.
- ↑ PALACKÝ, František. Popis Králowstwí českého. [s.l.]: [s.n.], 1848. Dostupné online. S. 328.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, 2001-01-01 [cit. 2021-10-09]. Dostupné online.
- ↑ HUDIČÁK, Petr, Zdena MRÁZKOVÁ a Jindřich ŠPINAR. Lipno: krajina pod hladinou. Druhé doplněné vydání. Český Krumlov: Českokrumlovský rozvojový fond, spol. s r.o., 2016. Seidelova Šumava. S. 140–141.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Český Krumlov. Dostupné online.