Kynžvartský kámen
Kynžvartský kámen je přírodní památka v okrese Cheb ležící na katastrálním území Lázní Kynžvart, asi jeden kilometr jižně od okraje města. Jako chráněný přírodní výtvor byl poprvé zařazen do seznamu chráněných území vyhláškou ONV Cheb v roce 1990.[4] Chráněné území je v péči AOPK ČR – Správy CHKO Slavkovský les.
 Kynžvartský kámen | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 Kynžvartský kámen | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. října 1990[1] |
| Nadm. výška | 608–610[1] m n. m. |
| Rozloha | 0,02 ha[2][3] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Cheb |
| Umístění | Lázně Kynžvart |
| Souřadnice | 49°59′49,56″ s. š., 12°37′14,16″ v. d. |
  Kynžvartský kámen | |
| Další informace | |
| Kód | 1258 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charakteristika editovat
Jedná se o asi 6 metrů vysoký osamělý žulový balvan přibližně homolového tvaru s dobře vyvinutými pseudoškrapy. Stojí osaměle ve vzrostlém lese; nejlépe je přístupný ze žluté turistické značky spojující Starou Vodu a Lázně Kynžvart. Za přírodní památku byl vyhlášen v roce 1997.
Na rozdíl od škrapů, žlábkovitých útvarů, typických pro vápencové či dolomitové krasové oblasti, vzniklých kombinací chemických a mechanických dějů, vděčí pseudoškrapy na Kynžvartském kamenu za svůj původ kaolinickému zvětrávání žul. V mírně kyselých půdách, kde podzemní vody obsahují rozpuštěnou kyselinu uhličitou a huminové kyseliny, dochází k transformaci živců na jílový minerál kaolinit. Uvolněná, nadbytečná kyselina křemičitá vzlíná nahoru, až postupně vytvoří tvrdou křemennou krustu a jejím následným rozpouštěním vznikly psedoškrapy. [5]
.JPG)
Základna nasvědčuje tomu, že žulový balvan přečkal poslední dobu ledovou na povrchu, kde byl vystaven větrnému obrušování. [5]
Samotný kámen je porostlý mechorosty (Brachythecium) a lišejníky, zejména druhem terčovka skalní (Parmelia saxatilis). [6]
Kynžvartský kámen není jediným žulovým balvanem v této lokalitě. V blízkém okolí se nachází několik podobných žulových bloků. Nejznámější jsou asi 100 metrů severně čtyři velké oblé kameny u žlutě značené turistické stezky, z nichž jeden má na temeni skalní mísu (tzv. Medvědí kameny).[7][8]
Přístup editovat
Kynžvartský kámen se nachází na severním břehu Pastevního rybníka, jen asi 600 metrů od nádraží Lázně Kynžvart na železniční trati č. 178. Kolem lokality vede žlutě značená turistická cesta a cyklostezka č. 2253.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b PP Kynžvartský kámen [online]. AOPK ČR [cit. 2010-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ Vyhláška ONV Cheb z 30. 8. 1990
- ↑ a b ROJÍK, Petr. Poznámka ke Kynžvartskému kameni a pseudokrasu. Časopis Arnika. 2013, čís. 1, s. 36 – 37.
- ↑ ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 524.
- ↑ doháje.cz. www.dohaje.cz [online]. [cit. 2023-07-30]. Dostupné online.
- ↑ MOTYČKOVÁ, Hana a kol. Geologické zajímavosti České republiky. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2139-7. S. 102.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kynžvartský kámen na Wikimedia Commons
