Krymská lidová republika

	; vlajka
Geografie
Hlavní město	Bachčisaraj
Rozloha	26 860 km²
	Obyvatelstvo
Počet obyvatel	749 800 (1917)
Národnostní složení	krymští Tataři, Rusové, Ukrajinci
Jazyky	krymská tatarština
Náboženství	sunnitský islám, ortodoxní
	Státní útvar
Státní zřízení	republika
předseda rady	Noman Çelebicihan
Vznik	13. prosinec 1917 – vyhlášením nezávislosti
Zánik	leden 1918 – invaze
	Státní útvary a území
	Tavrická gubernie
	Ruská sovětská federativní socialistická republika

Krymská lidová republika (někdy též Krymská národní republika, krymskotatarsky Qırım Halq Cumhuriyeti; rusky Крымская народная республика) byla krátkodobě existujícím státním útvarem na území Krymu v průběhu první světové války. Ačkoliv existoval pouze pár měsíců, jedná se o první pokus muslimů a zároveň turkických národů založit demokratickou republiku.

Předcházející události editovat

Před první světovou válkou byl Krym součástí Ruského impéria jakou Tavrická gubernie. Poslední ruský car Mikuláš II. měl na poloostrově svoje letní sídlo. Podle sčítání obyvatel z roku 1897 měl Krym přes půl milionu obyvatel a velice pestré etnické složení (35 % krymští Tataři, 33 % Rusové, 12 % Ukrajinci a 5 % Židé).

Dějiny editovat

Vznik editovat

Krymští Tataři nebyli zcela dominantní silou na poloostrově, co se týče počtu obyvatel, ale jednalo se o politicky a společensky nejaktivněji skupinu. Nezávislost vyhlásil krymskotatarský Kurultaj po převzetí moci bolševiky v Rusku po Říjnové revoluci v roce 1917. Samotný vznik se datuje přesně na 13. prosinec 1917. Kurultaj vydal krymskotatarskou ústavu, která svolala ústavodárné shromáždění pro Krym, a nechal vytvořit prozatímní vládu. Ostře se postavil proti bolševikům.

Zánik editovat

Pokus o vytvoření státu byl rychle potlačen bolševiky ovládanou Černomořskou flotou. Již 16. prosince obsadili bolševici Sevastopol, rozpustili místní tatarské orgány a správa města byla předána Revolučnímu komitétu. Tataři jako odpověď vytvořili Spojené krymské velitelství, které mělo pod sebou dva jezdecké a jeden pěší pluk krymských Tatarů. Po připojení několika ukrajinských a ruských vojenských formací stoupl početní stav vojska na jeden tisíc. Následně probíhaly bojové střety po celý leden 1918. Dne 14. ledna se podařilo bolševikům dobýt Simferopol a zajmout bývalého prezidenta Nomana Çelebicihana. Do konce ledna měli bolševici v rukou celý Krym. Tatarské vojenské jednotky se stáhly do hor a několika vůdcům se podařilo utéct do exilu, a to především na území ovládané Ukrajinskou lidovou republikou.

Mezi nejvýznamnější představitele zaniklé republiky patřili Noman Çelebicihan (spisovatel a první prezident, popraven bolševiky v roce 1918); Cafer Seydahmet Kırımer (ministr zahraničí, zemřel v exilu v roce 1960) a Seitcelil Hattat (ministr financí, zemřel v roce 1938 v gulagu).

Následné události editovat

Bolševici vytvořili v lednu 1918 na Krymu tzv. Tavrickou sovětskou socialistickou republiku, která byla ale již v dubnu 1918 smetena vojsky Ukrajinské lidové republiky podporované Německým císařstvím. Krym se nestal součástí Ukrajiny, ale Němci nechali vzniknout tzv. Krymskou krajovou vládu. V listopadu 1918 přistála na Krymu vojska Dohody (Francouzi a Řekové), která se ale v dubnu 1919 stáhla a Krym byl opět obsazen bolševiky. Ti byli znovu poraženi vojsky bělogvardějců pod velením generála Wrangela v červnu 1919. Wrangelova armáda držela Krym až do listopadu 1920, kdy se celé vojsko nechalo evakuovat do Konstantinopole. Rudá armáda pak potřetí ovládla poloostrov a začlenila ho do sovětského Ruska v roce 1921 jako Krymskou autonomní sovětskou socialistickou republiku.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crimean People's Republic na anglické Wikipedii.

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Krymská lidová republika na Wikimedia Commons