Kovářov (Bouzov)

část obce Bouzov v okrese Olomouc

Kovářov je malá vesnice, část obce Bouzov v okrese Olomouc. Nachází se asi 4 km na východ od Bouzova. V roce 2009 zde bylo evidováno 43 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 78 obyvatel.[4]

Kovářov
Památkově chráněná kruhová šachtová vápenka v lese Rachavy
Památkově chráněná kruhová šachtová vápenka v lese Rachavy
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecBouzov
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel72 (2021)[1]
Katastrální územíKovářov u Bouzova (1,59 km²)
PSČ783 25
Počet domů35 (2011)[2]
Kovářov
Kovářov
Další údaje
Kód části obce71480
Kód k. ú.671487
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kovářov leží v katastrálním území Kovářov u Bouzova o rozloze 1,59 km2.[5]

Historie editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1375.[4]

Vesnice patřila od roku 1481 k chudobínskému panství, kdy se jejím majitelem stal Jan Zoubek ze Zdětína.[6] Jeho dědicové si vesnici předávali až do roku 1622, kdy byl evangelický následovník panství nucen kvůli rekatolizaci prodat.[6]

V roce 1790 měla obec 119 obyvatel v 21 domech, na přelomu 19. a 20. století tu bylo 181 obyvatel v 33 domech.[6]

Roku 1831 byla v obci zřízena škola, nová budova i se stálým učitelem byla postavena o sedmnáct let později.[6]

Obyvatelstvo editovat

Struktura editovat

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i  za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení. [7]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Kovářov 192 174 183 181 179 184 179 146 144 124 97 87 78 75
Počet domů část Kovářov 29 31 31 33 35 35 38 44 39 38 31 36 35 35

Pamětihodnosti editovat

Západně od obce směrem k Hvozdečku se v lese Rachavy nachází zbytky kruhové šachtové vápenky sloužících v pálení vápna.[8] Ta byla v provozu pouze krátce okolo roku 1925, pracovalo v ní celkem šest lidí, z nichž čtyři obstarávali vápno v nedalekém lomu a dva pálili.[8] Z lomu k samotné vápence vedla kamenem vykládaná cesta opatřená kolejnicemi, po které se pohybovaly vozíky pomocí samospádu.[8] Úpadek a opuštění vápenky však přišlo krátce po jejím vzniku kvůli přechodu k průmyslové výrobě vápna a otevření vápenky pracující na tomto principu v nedalekém Měrotíně.[8] Dodnes se z ní zachovala kruhová stavba z lomového kamene a vnitřní šamotová vyzdívka.[8]

U rozcestí na Slavětín a Ješov se nacházejí boží muka.[6]

Uprostřed obce stojí kaple svatého Jana Nepomuckého, před kterou je situován kříž.[6]

Fotogalerie editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. a b Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-10 [cit. 2003-10-10]. Dostupné online. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24. 
  6. a b c d e f KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 14.11.2014 [cit. 2015-12-10]. Dostupné online. 
  7. Kovářov [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-06-09]. Dostupné online. 
  8. a b c d e KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 15.10.2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat