Kostrčany (zámek)

zámek

Kostrčany jsou zámek ve stejnojmenné vesniciValčeokrese Karlovy Vary. Od roku 2001 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Kostrčany
Průčelí
Průčelí
Základní informace
Slohbarokní architektura
Poloha
AdresaKostrčany, Valeč, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Kostrčany
Kostrčany
Další informace
Rejstříkové číslo památky50832/4-5254 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

První písemná zmínka o kostrčanské tvrzi pochází z roku 1360, kdy patřila bratrům Buškovi a Jordánovi. Jejich potomci zde sídlili až do konce patnáctého století. Později byla vesnice rozdělena na dva díly. Jeden z nich koupil v roce 1521 Asman ze Štampachu. Roku 1571 získal Kostrčany s tvrzí a poplužním dvorem Arnošt Hasištejnský z Lobkovic, ale již o dva roky později je postoupil Vítovi z Hartenberka. Po něm je zdědil jeho syn Petr, ale za účast na stavovském povstání z let 1618–1620 mu byly zabaveny, a roku 1623 je koupil sekretář české dvorské kanceláře Jan Hegner z Rösselfeldu za 1378 kop míšeňských grošů. Za něj tvrz zřejmě zanikla, protože v písemných pramenech se již neobjevuje.[2]

V osmnáctém století byla původní renesanční tvrz nahrazena barokním zámkem, který je však zmiňován až v roce 1847.[3] Stalo se tak nejspíše v před rokem 1725, ze kterého pochází označení zdejšího panského sídla jako Schlössl. František Karel Clary-Aldringen tehdy koupil za 31 tisíc zlatých zadlužené kostrčanské panství od Karla Maxmiliána Lamotte von Frintrop. On nebo jeho potomek Karel Ignác se také zadlužili. V roce 1755 pak panství složené z Kostrčan, Libkovic a jedné další vesnice získal Adam František Hartig. V držení se dále vystřídali Ludvík Hartig, Antonín Josef Clement a od roku 1772 Karl von Nikelsberg, kterému se konečně podařilo vyvést statek z dluhů. V roce 1793 ho prodal Ignáci Schreitterovi, po kterém se vystřídala řada majitelů. Posledními soukromými majiteli se stali Epsteinovi, kterým byl po skončení druhé světové války zámek zabaven a převeden do majetku státního statku, který ho využíval jako správní budovu. Teprve po roce 1990 zámek koupil nový soukromý majitel a zrekonstruoval ho do původní podoby.[3]

Stavební podoba editovat

Místo, kde stála původní panská sídla, neznáme, ale předpokládá se, že to bylo na místě dochovaného zámku.[3] Jednopatrová budova s mansardovou střechou má obdélný půdorys s rozměry 18 × 11 metrů[3] a v přízemí se zachovala jedna místnost s valenou klenbou.[4] Fasády východního a severního průčelí jsou členěné plochými lizénami a bosáží a okna v přízemí mají nadokenní římsy. Malý přístavek u západního průčelí pochází z úprav na počátku dvacátého století, kdy byl v západní zdi otevřen nový vstup.[3]

Přístup editovat

Veřejnosti nepřístupný zámek stojí na okraji zemědělského dvora. Okolo vede silnice, po které je značená cyklotrasa č. 2152 z Blatna přes Lubenec do Valče.[5]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-12-26]. Identifikátor záznamu 119108 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Kostrčany, s. 157. 
  3. a b c d e VYČICHLO, Jaroslav. Kostrčany – zámek [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2016-12-26]. Dostupné online. 
  4. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. T/Ž. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Kostrčany, s. 498. 
  5. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-12-26]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Loketsko a Plzeňsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze okolo Valče, s. 214–215. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat