Kostel svatého Vojtěcha (Kruh)
Římskokatolický farní[1] kostel svatého Vojtěcha v Kruhu je barokní sakrální stavba nacházející se ve východní části obce, na hraně terénního zlomu nad roklí.[2] Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka.[3]
| Kostel svatého Vojtěcha v Kruhu | |
|---|---|
,_kostel.jpg) Kostel svatého Vojtěcha v Kruhu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Liberecký |
| Okres | Česká Lípa |
| Obec | Doksy |
| Lokalita | Kruh |
| Souřadnice | 50°29′55,29″ s. š., 14°39′42,96″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | českolipský |
| Farnost | Kruh |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | svatý Vojtěch |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Melchior Oppelt |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1723–1724 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 40704/5-3079 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatKostel byl postaven v letech 1723–1724 na místě staršího předchůdce. Nechala jej vystavět hraběnka Marie Markéta z Valdštejna. Snad podle návrhu Niccolo Raimondiho (Raymondiho). Provádějícím stavitelem byl zednický mistr Melchior Oppelt (Opel).[2] Zbytky staršího kostela (nebo materiál z něj) posloužily ke stavbě márnice, která snad stojí na jeho místě. Po roce 1945 a následném vysídlení německy mluvícího obyvatelstva celý kostelní areál zchátral. Po roce 2000 začala obnova kostela. Kostel byl zčásti nově zastřešen a staticky byla zajištěna klenba. V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 2 240 000 Kč.[4]
| rok | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
|---|---|---|---|---|
| částka | 400 | 500 | 620 | 720 |
V roce 2013 byl zapůjčen městu Doksy, které pokračuje v opravách.[5]
Architektura
editovatJedná se o jednolodní obdélnou stavu s pravoúhlým presbytářem s čtvercovou sakristií po severní straně. Po jižní straně lodi je čtvercová předsíň. V západním průčelí, na kterém jsou pilastry a štít, je pravoúhlý portál. Nad ním se nachází zazděné půlkruhem uzavřené okénko. Boční stěny jsou členěny vně i uvnitř plochými pilastry. Okna jsou půlkruhově uzavřena. Mají přepásané šambrány.[2]
Presbytář a sakristie jsou sklenuty křížovou klenbou. Loď má valenou klenbu s třemi páry lunet. Kruchta spočívá na třech arkádách nesených dvěma pilíři. Kostel byl vymalován ve 20. století P. Majorem.[2]
Zařízení
editovatPůvodně byl, ještě v 80. letech 20. století, zařízený barokně z roku 1724. Toto zařízení bylo důkladně obnoveno v 19. století. Hlavní oltář pochází z 1. čtvrtiny 18. století. Patrně byl zcela obnoven v 19. století. Je portálový a v jeho dolní části se nachází obraz sv. Vojtěcha signovaný „I. Georg Hörtl pinx A. 1725“. Jednalo se o dílo turnovského měšťana Jiřího Hörtla, který byl dvorním valdštejnským malířem. V nástavci oltáře se nachází obraz Nejsvětější Trojice. Jedná se také patrně o Hörtlovo dílo. Po stranách jsou sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. V reliéfem nad brankami je sv. Zikmund a sv. Prokop. Pravý boční oltář je rokokový z období kolem roku 1740. Je na něm obraz Panny Marie adorující spícího Ježíška. Obraz pochází z období vzniku oltáře a nachází se mezi sochami sv. Jáchyma a sv. Anny. Levý boční oltář sv. Anny původně pocházel z období kolem roku 1710. Podstatně byl obnoven v 19. století. Je na něm obraz od Maischaidera, který je datovaný 1. IV. 1856. Kazatelna byla zřejmě původně barokní. Obnovena byla v 19. století. Křížová cesta pochází ze 2. poloviny 19. století.[2] Ve druhé dekádě 21. století je zařízení uloženo v depozitářích.
Okolí kostela
editovatNa hřbitově na místě původního kostela je dnes márnice. Je postavena z tesaných kvádrů, které byly snad stavivem původního kostela. V ní je zazděn figurální náhrobek z konce 16. století se zlomkem českého nápisu a reliéf znaku mořské panny (nebo lilie?), který pochází ze 16. století.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 101.
- ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Kruh /Česká Lípa/, s. 151.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-23]. Identifikátor záznamu 152785 : Kostel sv. Vojtěcha, Kruh. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 98–99.
- ↑ kostel sv. Vojtěcha v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Vojtěcha na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele sv. Vojtěcha, Kruh (katalog biskupství litoměřického)
- Kostel svatého Vojtěcha v Kruhu u Doks na webu Hrady.cz
