Kostel svatého Petra a Pavla (Planá)
Kostel svatého Petra a Pavla je nejstarší dochovanou památkou obce Planá. Nalézá se v centru bývalé osady, která se později stala předměstím. V současné době je prostor kostela využíván jako galerie, dále také pro pořádání kulturních a společenských akcí. Kostel je obehnaný ohradní zdí a nachází se na mírném svahu zhruba 0,5 km východně od náměstí Svobody, v horní části tzv. Starého Města, rovněž nazývaného Svatopetrským předměstím.[1]
| Kostel sv. Petra a Pavla | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Tachov |
| Kraj | Plzeňský |
| Obec | Planá |
| Souřadnice | 49°52′5,21″ s. š., 12°44′50,08″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | katolická církev |
| Status | Filiální kostel |
| Zasvěcení | svatý Petr a apoštol Pavel |
| Další informace | |
| Adresa | Planá, Česko |
| Ulice | Bezdružická |
| Kód památky | 25200/4-1840 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stavební fáze editovat
Písemné zprávy o existenci kostela v raném středověku se nedochovaly. Na základě archeologického výzkumu provedeného kolem roku 1980 je založení stavby kladeno do počátku 13. století. Kostel vzniklý na přechodu mezi románským a gotickým slohem byl vystavěn na slovanském pohřebišti a podle archeologických nálezů bylo místo osídleno již v 10.–11. století. Z románské etapy se zachoval půlkruhový portál na jižní straně lodi a východní okno presbyteria. Ve 13. století byl patrně vystavěn vítězný oblouk a stěny presbytáře vyzdobeny nástěnnými malbami. V druhé polovině 14. století byla při severní straně presbytáře postavena dnes již nedochovaná hranolová věž a sakristie. Během třicetileté války kostel spolu s celým předměstím vyhořel. V roce 1675 byl opraven a následně zbarokizován, zdivo však zůstalo nezměněno. V roce 1787 byl kostel za císaře Josefa II. zrušen a později adaptován na stodolu. Koncem 20. století prošel rozsáhlou rekonstrukcí a dnes je využíván jako víceúčelová kulturní síň.[2]
Stavební podoba editovat
K jednolodnímu obdélnému kostelu se pojí užší pravoúhlý čtvercový presbytář, na jehož severním boku jsou patrné základy bývalé sakristie. Loď s dřevěným kazetovým stropem je krytá sedlovou střechou s pultovými vikýři a nad presbytářem je umístěn osmiboký sanktusník se strmou jehlancovou stříškou. Do hlavní lodi vede od jihu románský portál s obloučkovým vlysem. Loď kostela je osvětlena dvěma úzkými okénky s půlkruhovým záklenkem na jižní i severní straně. Presbytář kostela je opatřen sedlovým portálem, který vedl do bývalé sakristie a je osvětlen dvěma úzkými okénky. Prostor je zaklenut jedním polem křížové klenby a jeho stěny pokrývají středověké nástěnné malby. Presbytář je od lodi oddělen lomeným vítězným obloukem.[3]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Památkový katalog NPÚ, katalogové číslo 1000136303, dostupné: pamatkovykatalog.cz
- ↑ Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 2, Praha 1980
- ↑ Joachim Bahlcke, Lexikon historických míst Čech, Moravy a Slezska, Praha 2001
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatých Petra a Pavla na Wikimedia Commons
