Kostel svatého Linharta (Vysoké Žibřidovice)

kostel ve Vysokých Žibřidovicích

Kostel svatého Linharta ve Vysokých Žibřidovicích je barokní stavba z počátku 18. století. Kostel byl v roce 1964 zapsán na seznam kulturních památek.[1] Jde o cennou památku barokní architektury s mimořádně hodnotným barokním mobiliářem.[2]

Kostel svatého Linharta
Kostel v roce 2008
Kostel v roce 2008
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Vysoké Žibřidovice
Souřadnice
Kostel svatého Linharta (Vysoké Žibřidovice) (Česko)
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze Olomouc
Děkanát Šumperk
Farnost Hanušovice
Status filiální kostel
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba před 1735
Specifikace
Stavební materiál zděný
Další informace
Kód památky 34141/8-1232 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

V podhorské vsi byla již v 16. století fara, ale zanikla za třicetileté války. Na místě staršího dřevěného kostela byl v letech 1714–1721 vystavěn nový kostel zasvěcený sv. Linhartovi. V roce 1735 byla u kostela zřízena škola a v roce 1784 byla obnovena fara.[3]

ArchitekturaEditovat

ExteriérEditovat

Kostel je samostatně stojící jednolodní stavba v půdorysu kříže a kvadratickou věží vestavěnou v západním průčelí, kde je i vlastní vstup s pískovcovým portálem. Nad oknem západního průčelí je zavěšena kartuše s lichtenštejnským znakem s knížecí korunou a reliéfem Řádu zlatého rouna. Kostel je obehnán ohradní zdí.

Součástí areálu kostela je empírový rustikální litinový kříž z roku 1839 na kamenném podstavci se dvěma klečícími anděli a s reliéfy Vítězného Krista, sv. Jana Evangelisty a Máří Magdalény.[2]

InteriérEditovat

Loď kostela je nezvykle vysoká s valenou klenbou a lunetami. Ve vrcholu klenby mezi lunetami jsou štuková zrcadla. Presbytář je výrazně užší, oddělený plným vítězným obloukem, v podhledu pokrytým ornamentální výmalbou. Ve vrcholu oblouku je v medailonu obraz beránka s korouhví, po stranách v medailonech obrazy světců. Kněžiště je zdobeno nástěnnými obrazy Krista na kříži, svatého Petra a Pavla a čtyř evangelistů – datováno rokem 1757.

Výjimečným dílem je hlavní oltář, na jehož sochařské výzdobě se autorsky podílel moravskotřebovský sochař Severin Tischler.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-18]. Identifikátor záznamu 145834 :. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A—I. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. 
  3. MELZER, Miloš; SCHULZ, Jindřich. Vlastivěda šumperského okresu. 1. vydání. vyd. Šumperk: Okresní vlastivědné muzeum, 1993. ISBN 80-85083-02-07. S. 520. 
  4. FILIPOVÁ, Milena; GRONYCHOVÁ, Marie. Církevní umění baroka a rokoka na Šumpersku, Zábřežsku a Mohelnicku. Šumperk: Vlastivědné muzeum, 2006. ISBN 80-85083-50-7. S. 51. 

LiteraturaEditovat

  • KRSEK, Ivo. KUDĚLKA, Zdeněk. STEHLÍK, Miloš. VÁLKA, Josef. PAUL, Prokop : Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha : Academia, 1996, 1. vyd., str. 57, 99,167 ISBN 80-200-0540-4

Externí odkazyEditovat