Kostel svaté Máří Magdaleny (Bartošovice v Orlických horách)

Kostel svaté Máří Magdaleny
	Kostel svaté Máří Magdaleny
Místo
Stát	Česko
Kraj	Královéhradecký
Obec	Bartošovice v Orlických horách
Souřadnice	50°9′51,12″ s. š., 16°32′57,06″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Diecéze	královéhradecká
Vikariát	rychnovský
Farnost	Neratov
Status	filiální kostel
Užívání	pravidelné
Zasvěcení	Marie Magdalena
Architektonický popis
Výstavba	1731–1746
Další informace
Kód památky	21099/6-2214 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Máří Magdaleny je římskokatolický, orientovaný, filiální, bývalý farní kostel v Bartošovicích v Orlických horách. Patří do farnosti Neratov. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Historie editovat

První dřevěný kostel v Bartošovicích existoval před rokem 1548, kdy je ve zprávě Matěje ze Šonova, komorníka od úřadu zemských desek, uváděn kostel vypálený do gruntu. Další dřevěný kostel je uváděn roku 1575 při prodeji části panství Mikuláši z Bubna, kamenný kostel byl postaven roku 1673 a ze jeho donátora je označován František Adam z Bubna a Litic, majitel žamberského zboží, kam patřily i Bartošovice. Současná podoba stavby je z let 1731-1746. Hranolová stavba hřbitovní brány krytá šindelem pochází z roku 1740, pozdně barokní kalvárie z roku 1793 je patrně dílem žamberského řezbáře a sochaře Alexia Czyliaka. Kostel je obehnán zdí s hřbitovem, vstup je bránou s letopočtem 1673 na ostění a s cibulovitou střechou. Nad vstupem do kostela lze rozeznat letopočet 1731 a nad ním je znak vrchnosti, Bubnů z Litic. Věž byla poškozena v roce 1793 bleskem, při opravě byla snížena a dostala barokní báň. Při dalším zásahu bleskem v roce 1906 se podařilo zachránit velkou část vnitřní výbavy, ohni odolala i klenba presbytáře a díky tomu i hlavní oltář s obrazem Máří Magdalény. V roce 1907 byl kostel po opravě znovu vysvěcen, cibulovité střechy věží byly nahrazeny jehlancovitými.

Architektura editovat

Obdélníková stavba s polygonálním presbytářem na východní straně a hranolovou věží na západní straně. Presbytář má strop ve formě valené klenby, loď je plochostropá. Boční stěny jsou členěny třemi půlkruhovými okny. Nad presbytářem je malá věž. Ze severní strany je ke kostelu přistavěna sakristie, z jihu márnice a oratoř.

Interiér editovat

Oltářní obraz patronky kostela je patrně dílem některého z učedníků Petra Brandla, sochy sv. Víta a Jeronýma a boční oltáře jsou z doby výstavby současného kostela. Raně rokoková kazatelna je z roku 1766.