Otevřít hlavní menu

Kostel Matky Boží (Oslavany)

kostel v Oslavanech

Kostel Matky Boží je římskokatolický chrám ve městě Oslavany v okrese Brno-venkov. Jako součást areálu bývalého zámku a kláštera je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Je filiálním kostelem oslavanské farnosti.

Kostel Matky Boží
v Oslavanech
Kostel Matky Boží
Kostel Matky Boží
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Oslavany
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze brněnská
Děkanát rosický
Farnost Oslavany
Odkazy
Kód památky 14508/7-864 (PkMISSezObr) (součást památky zámek Oslavany)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

 
Pohled do závěru presbytáře bývalého klášterního kostela

Stavba klášterního kostela oslavanského konventu cisterciaček začala společně s budováním kláštera snad již v roce 1225. Podle archeologických výzkumů se mělo jednat o bazilikální trojlodí s trojlodním chórovým závěrem, jehož románské boční kaple se dochovaly dodnes. V této etapě se stavěla i zbylá část chrámu, což dokládá částečně dochovaný sedlový portál v bývalém západním průčelí. Boční lodě před tímto průčelím přecházely v samostatné kaple, jejich dělící zdi zde měly nést emporu. Vysvěcení kostela v roce 1228 biskupem Robertem za přítomnosti krále Přemysla Otakara I. a jeho manželky Kostancie proběhlo zřejmě v dokončeném kněžišti, jež bylo pro bohoslužby provizorně využíváno během stavby.[2]

Stavební práce poté probíhaly ve zbytku kostela, došlo však ke změně plánů a místo bazilikálního mělo být vybudováno síňové trojlodí. Po realizaci kleneb mezilodních arkád však došlo k vážným statickým poruchám, kvůli čemuž musel být projekt opět změněn. Stavba byla vyztužena systémem čtvrtoblouků, musela být přepatrována a místo plánované empory u západního průčelí byla vybudována chórová empora. Kostel tehdy ani nebyl zaklenut, plochostropé zůstalo i kněžiště. Kolem roku 1240 byla provedena přestavba, při které byla zbořena apsida presbytáře. Byla nahrazena raně gotickým polygonálním závěrem s paprsčitou klenbou, která byla realizována v celém kněžišti. Na konci 14. století byla zbořena (nebo se zřítila) jižní loď chrámového trojlodí. Při opravách kostela byla upravena také chórová empora a nad ní byla postavena cihlová zvonice.[2]

V první třetině 16. století se klášter dostal do světských rukou, nakonec jej získali Althanové, kteří jej na konci 16. století přestavěli na zámek. V té době byl kostel upraven, k chóru bývalé jižní lodi byla v roce 1583 přistavěna renesanční předsíň s pavlačí. Původní loď chrámu byla poté přestavěna na sýpku, zámecká kaple v chórovém závěru bývalého kostela však byla využívána až do roku 1930. V roce 1952 byly provedeny konzervace dílčích prvků, jinak za socialismu stavba s celým zámeckým areálem chátrala. Na konci 80. let 20. století zde probíhal archeologický výzkum, po němž byly renovovány boční kaple chóru. V roce 2003 byl kostel znovu vysvěcen.[2][3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-03-31]. Identifikátor záznamu 124879 : Zámek s kostelem Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 589–594. 
  3. KYSELÁK, Jan. Informační leták „Kaple oslavanského zámku umístěný“ v kostele 11. září 2010, červenec 2009.

Externí odkazyEditovat