Kostel Matky Boží (Oslavany)
Kostel Matky Boží je římskokatolický chrám ve městě Oslavany v okrese Brno-venkov. Jako součást areálu bývalého zámku a kláštera je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Je filiálním kostelem oslavanské farnosti.
Kostel Matky Boží v Oslavanech | |
---|---|
Kostel Matky Boží | |
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Oslavany |
Souřadnice | 49°7′36,12″ s. š., 16°20′5,28″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Děkanát | rosický |
Farnost | Oslavany |
Zasvěcení | Panna Maria |
Další informace | |
Kód památky | 14508/7-864 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Oslavany) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatStavba klášterního kostela oslavanského konventu cisterciaček začala společně s budováním kláštera snad již v roce 1225. Podle archeologických výzkumů se mělo jednat o bazilikální trojlodí s trojlodním chórovým závěrem, jehož románské boční kaple se dochovaly dodnes. V této etapě se stavěla i zbylá část chrámu, což dokládá částečně dochovaný sedlový portál v bývalém západním průčelí. Boční lodě před tímto průčelím přecházely v samostatné kaple, jejich dělicí zdi zde měly nést emporu. Vysvěcení kostela v roce 1228 biskupem Robertem za přítomnosti krále Přemysla Otakara I. a jeho manželky Konstancie proběhlo zřejmě v dokončeném kněžišti, jež bylo pro bohoslužby provizorně využíváno během stavby.[2]
Stavební práce poté probíhaly ve zbytku kostela, došlo však ke změně plánů a místo bazilikálního mělo být vybudováno síňové trojlodí. Po realizaci kleneb mezilodních arkád však došlo k vážným statickým poruchám, kvůli čemuž musel být projekt opět změněn. Stavba byla vyztužena systémem čtvrtoblouků, musela být přepatrována a místo plánované empory u západního průčelí byla vybudována chórová empora. Kostel tehdy ani nebyl zaklenut, plochostropé zůstalo i kněžiště. Kolem roku 1240 byla provedena přestavba, při které byla zbořena apsida presbytáře. Byla nahrazena raně gotickým polygonálním závěrem s paprsčitou klenbou, která byla realizována v celém kněžišti. Na konci 14. století byla zbořena (nebo se zřítila) jižní loď chrámového trojlodí. Při opravách kostela byla upravena také chórová empora a nad ní byla postavena cihlová zvonice.[2]
V první třetině 16. století se klášter dostal do světských rukou, nakonec jej získali Althanové, kteří jej na konci 16. století přestavěli na zámek. V té době byl kostel upraven, k chóru bývalé jižní lodi byla v roce 1583 přistavěna renesanční předsíň s pavlačí. Původní loď chrámu byla poté přestavěna na sýpku, zámecká kaple v chórovém závěru bývalého kostela však byla využívána až do roku 1930. V roce 1952 byly provedeny konzervace dílčích prvků, jinak za socialismu stavba s celým zámeckým areálem chátrala. Na konci 80. let 20. století zde probíhal archeologický výzkum, po němž byly renovovány boční kaple chóru. V roce 2003 byl kostel znovu vysvěcen.[2][3] V letech 2019–2022 byl zrekonstruován interiér kaple včetně sakristie.[4][5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-03-31]. Identifikátor záznamu 124879 : Zámek s kostelem Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 589–594.
- ↑ KYSELÁK, Jan. Informační leták „Kaple oslavanského zámku umístěný“ v kostele 11. září 2010, červenec 2009.
- ↑ TICHÝ, Petr. Restaurátoři začali opravovat východní křídlo bývalého ženského kláštera v Oslavanech [online]. Rozhlas.cz, 2019-06-11 [cit. 2022-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Oslavany dokončily obnovu interiéru zámecké kaple, chystají opravu fasády [online]. Ceskenoviny.cz, 2022-12-29 [cit. 2022-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-29.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Matky Boží na Wikimedia Commons