Kosoř
Kosoř je obec v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji. Leží asi čtyři kilometry severně od města Černošice. Žije zde 874[1] obyvatel. Obec přímo sousedí s Prahou a nachází se v Chráněné krajinné oblasti Český kras. Obec je členem dobrovolného svazku obcí Mikroregion Český kras - Pláně, jenž se zaměřuje na ochranu životního prostředí a krajiny a na společný postup zapojených obcí při dosahování ekologické stability zájmového území.
| Kosoř | |
|---|---|
 Pohled na Kosoř od sochy sv. Jana Nepomuckého | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Černošice |
| Obec s rozšířenou působností | Černošice (správní obvod) |
| Okres | Praha-západ |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°59′15″ s. š., 14°19′36″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 874 (2025)[1] |
| Rozloha | 3,89 km²[2] |
| Katastrální území | Kosoř |
| Nadmořská výška | 345 m n. m. |
| PSČ | 252 26 |
| Počet domů | 289 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Průběžná 260 Kosoř 252 26 Třebotov obecniuradkosor@iol.cz |
| Starostka | Magdaléna Kopřivová |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Kosoř | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 539392 |
| Kód části obce | 69973 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1310, kdy byl pánem na místní tvrzi rytíř Valtr řečený z Kosoře (Waltherus miles de Cossors). V některých pramenech se objevuje informace, že před tímto rokem se obec jmenovala Kosova Hora. V tomto roce náležela část vsi vyšehradské kapitule. Kolem roku 1349 patřila část zbraslavskému klášteru. Jako další páni jsou uváděni roku 1434 Jan Kosoř z Malovic, roku 1550 Vladyka Jakub a roku 1615 Jan Zeman ze Statenic. Roku 1620, kdy byl majetek zabavený pražským kostelům a klášterům držen v rukou povstalých českých stavů, se novým majitelem stal Matyáš z Kosoře (zvaný Matěj Zeman z Kosoře). Po bitvě na Bílé hoře byl však statek s pozemky i usedlostmi navrácen vyšehradské kapitule.[zdroj?]
Ke zmodernizovanému zámečku nechal děkan J. V. Ditrich z Lilienthalu v roce 1722 přistavit kapli svaté Anny, která se nachází na seznamu nemovitých kulturních památek.[4] Do její věžičky byly umístěny 2 zvony, větší a menší z let 1723. V období vlády Marie Terezie (byly zde nalezeny 2 katastry z tohoto období, kromě toho se zde našly také 2 opisy Berní ruly) obyvatelé spadali pod svrchovanost vyšehradského děkanství a do správy Visingerovské. V dobách vlády Josefa II. se v obci nacházelo 31 popisných čísel. V roce 1840 se v obci nacházely dva dvory, pivovar, židovna a 3 mlýny. Pro obec mělo velký význam rozhodnutí tehdejšího ministerstva vnitra o odškolnění obce od sousedního Třebotova. Bylo vydáno povolení ke stavbě školy, k jejímuž dokončení došlo v říjnu 1882. Roku 1889 zde byl založen sbor hasičů. Na začátku devadesátých let 19. století v obci stálo 57 domů a žilo zde 534 obyvatel. Roku 1895 vyšehradský kanovník Mikuláš Karlach věnoval obci další pamětihodnost, která je kulturní památkou, sochu svatého Jana Nepomuckého.[5] V roce 1923 byl odhalen pomník věnovaný vojínům, kteří padli v bojích první světové války.
V obci Kosoř (759 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6] výroba cementového zboží, cihelna, holič, 3 hostince, 2 kováři, 2 lomy, 2 mlýny, 2 obuvníci, 3 pekaři, rolník, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Kosoř, stavební družstvo, stavitel, trafika, velkostatek vyšehradské kollegiální kapituly.
Přírodní poměry
editovatObec leží v chráněné krajinné oblasti Český kras. U obce se nachází národní přírodní památka Černá rokle, která má z hlediska paleontologie a geologie starších prvohor velký význam. V dobách prvohor zde existovalo moře a tato přírodní památka byla vytvořena právě z mořských usazenin, a to ukládáním mořského kalu a odumřelých schránek mořských živočichů. Je možno zde také vidět i stepní a skalní květenu. V okolí lze nalézt několik přírodních rezervací: přírodní rezervace Klapice, kde se vyskytuje bohaté rostlinné společenství a šípáková doubrava, přírodní rezervace Radotínské údolí, kde se objevují rostlinná společenství skalních stepí, habrové doubravy a suťové lesy a přírodní rezervace Staňkovka, kde se také nachází doubrava (tentokrát dub a dřín) a kde hnízdí několik druhů ptactva.
Obyvatelstvo
editovat| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 392 | 416 | 538 | 560 | 699 | 595 | 758 | 599 | 675 | 647 | 647 | 611 | 652 | 943 | 913 |
| Počet domů | 55 | 56 | 58 | 59 | 72 | 79 | 127 | 144 | 157 | 159 | 170 | 201 | 212 | 274 | 289 |
Obecní správa
editovatÚzemněsprávní začlenění
editovatDějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[9]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
- 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
- 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[10]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[11]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[12]
- 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[13]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih[14]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Obecní symboly
editovatZnak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 30. listopadu 2007.[15]
Symboly obce tvoří znak a vlajka, které jsou popisovány takto:
- Znak: „V červeno-zeleně polceném štítě stříbrná skála, z jejího plochého vrcholu rostou dvě odkloněné stříbrné růže se zlatými semeníky na stoncích s trny a dvěma listy, střídavě mezi třemi, krajními odkloněnými, liliemi na stoncích, vše zlaté.“
- Vlajka: „list tvoří červený žerdový pruh široký třetinu délky listu a zelené pole. V žerďové a střední části listu vyrůstá z dolního okraje bílé skalnaté návrší se seříznutým vrcholem, z něhož vyrůstají dvě bílé růže se žlutými semeníky na odkloněných stoncích s trny a dvěma listy, střídavě mezi třemi liliemi na stoncích, vše žluté. Poměr šířky k délce listu je 2:3.“
Symbolika uvedených prvků souvisí s místními atributy a dějinami. Stříbrná skála odkazuje ke skalnímu útvaru Sudy, na němž je obec umístěna. Barvy (zelená, červená), lilie a růže se vztahují ke svaté Anně, které je zasvěcena místní kaple. Dále je však možné vykládat lilie i vzhledem k cisterciáckému klášteru na Zbraslavi a barvy i vzhledem k vyšehradské kapitule, v jejímž znaku se barvy červená a zlatá objevují. Zelená symbolizuje také přírodu, venkov a zemědělství.
Doprava
editovatDopravní síť
- Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Praha-Radotín ve vzdálenosti čtyři kilometry ležící na trati 171 z Prahy do Berouna.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky 309 Praha, Zličín – Choteč – Praha, Nádraží Radotín (v pracovních dnech 9 spojů) a 313 Praha,Nádraží Radotín – Černošice (v pracovních dnech 22 spojů, o víkendu 11 spojů) (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o).
Školství
editovatFunguje zde mateřská škola a první stupeň základní školy.
Pamětihodnosti
editovat- Kaple svaté Anny
- Socha svatého Jana Nepomuckého
Další fotografie
editovat-
Skály mezi Kosoří a Radotínem -
Restaurace v centru obce -
Pomník Františka Štíbra
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ kaple sv. Anny - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-02-22]. Dostupné online.
- ↑ socha sv. Jana Nepomuckého - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-02-22]. Dostupné online.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 605. (česky a německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Udělené symboly – Kosoř [online]. 2007-11-30 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kosoř na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Kosoř v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
