Wikipedie

Koliha (rod)

rod ptáků

Koliha (Numenius) je rod ptáků z čeledi slukovití, který má 9 zástupců. Jedná se o šedohnědé bahňáky s dlouhým, směrem dolů zahnutým zobákem, dlouhýma chůdovitýma nohama a krátkým ocasem. Kolihy jsou kosmopolité vyskytující se na všech kontinentech kromě Antarktidy. V Česku se vyskytuje koliha malá a koliha velká, která zde v malých počtech i hnízdí.

Jak číst taxoboxKoliha
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleďslukovití (Scolopacidae)
Rodkoliha (Numenius)
(Brisson, 1760)
Binomické jméno
Numenius
Brisson; 1760
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

Jedná se o poměrně statné ptáky, pro které je charakteristický dlouhý, tenký a dospodu zahnutý zobák a hnědě strakaté opeření. Největším zástupcem rodu je koliha východní, která dosahuje výšky až 66 cm.[1]

Mají dlouhý krk a dlouhé nohy, které se hodí při brouzdání mělkou vodou a bahnem.[2] Krátký ocas je zakulacený.

Biologie a chování editovat

Rozmnožují se v mírném a subantarktickém pásu severní polokoule. Na zimu podnikají dlouhé migrační lety do teplých oblastí. Během migrace se často po cestě zastavují, aby doplnili energetické zásoby sběrem bezobratlých živočichů a semínek. Na zimovištích obývají hlavně močály a oceánské břehy, kde v bahnitém podloží sbírají červy a kraby.[2]

Rozšíření editovat

Kolihy jsou široce rozšířené. V různých ročních období obývají Evropu, Britské ostrovy, Island, Afriku, Jihovýchodní Asii, Sibiř, Severní a Jižní Ameriku i Australasii.

V Česku protahuje koliha malá a koliha velká. Koliha velká přitom zde občas i hnízdí.[3]

Taxonomie editovat

 
Srovnání velikosti kolih: koliha malá (vlevo) a koliha východní (vpravo)

O první popis rodu se zasloužil francouzský vědec Mathurin Jacques Brisson ve svém díle Ornithologie publikovaném roku 1760.[4] Typový druh představuje koliha velká (Numenius arquata).[5]

Nicméně švédský přírodovědec Carl Linné přišel s rodem Numenius již v roce 1748 v 6. vydání svého díla Systema Naturae,[6] avšak ve svém zásadním a přelomovém 10. vydání z roku 1758 rod vypustil a kolihy přeřadil ke slukám do rodu Scolopax.[7][8] Rok publikace Linného 6. vydání (1748) nastalo ještě před rokem 1758, který je obecně považován za rok vzniku zoologické nomenklatury, takže proto je za autora rodu považován Brisson a ne Linné.[9]

Název Numenius pochází ze starořeckého noumenios, což je pták zmiňovaný Hésychiem z Milétu. Tento zmiňovaný pták je spojován s kolihami, protože jeho pojmenování je patrně odvozeno z neos, „nový“, a mene, „měsíc“, což patrně odkazuje k zobáku kolih ve tvaru půlměsíce.[10][4]

Mezinárodní ornitologické unie rozeznává 9 druhů kolih:[11]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Curlew na anglické Wikipedii.

  1. ↑ HIGGINS, P. J.; DAVIES, S.J.J.F. Handbook of Australian, New Zealand & Antarctic Birds: Volume 3, Snipe to pigeons. Svazek 3. Melbourne: Oxford University Press, 1996. Dostupné online. ISBN 978-0195530704. S. 67. (anglicky) 
  2. ↑ a b curlew [online]. Britannica [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ TUNKA, Zdeněk. Koliha velká [online]. Český rozhlas, 2003-10-03 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b BRISSON, Mathurin Jacques. Ornithologie, ou, Méthode contenant la division des oiseaux en ordres, sections, genres, especes & leurs variétés. Paris: Jean-Baptiste Bauche, 1760. S. Vol. 1, p. 48, Vol. 5, p. 311. (fr, la) 
  5. ↑ Check-list of Birds of the World. Redakce Peters James Lee. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press, 1934. Dostupné online. S. 260. (anglicky) 
  6. ↑ LINNAEUS, Carl. Systema Naturae sistens regna tria naturæ, in classes et ordines, genera et species redacta tabulisque aeneis illustrata. Stockholmiae (Stockholm): Godofr, Kiesewetteri, 1748. Dostupné online. S. 16, 26. (latinsky) 
  7. ↑ LINNAEUS, Carl. Systema Naturæ per regna tria naturae, secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis. Holmiae (Stockholm): Laurentii Salvii, 1758. Dostupné online. S. 145. (latinsky) 
  8. ↑ ALLEN, J.A. Collation of Brisson's genera of birds with those of Linnaeus. Bulletin of the American Museum of Natural History. 1910, roč. 28, s. 317–335. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-19. (anglicky)  Archivováno 19. 9. 2012 na Wayback Machine.
  9. ↑ International Code of Zoological Nomenclature. London: International Trust for Zoological Nomenclature, 1999. Dostupné online. ISBN 978-0-85301-006-7. Kapitola Article 3. (anglicky) 
  10. ↑ JOBLING, James A. The Helm Dictionary of Scientific Bird Names. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-2501-4. S. 276. (anglicky) 
  11. ↑ IOC World Bird List – version 11.1 [online]. [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. DOI 10.14344/IOC.ML.11.1. (anglicky) 

Literatura editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Koliha_(rod)&oldid=23277324“