Kohoutek (Lychnis)

Kohoutek
	Kohoutek plamenný (Lychnis chalcedonica)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hvozdíkotvaré (Caryophyllales);
Čeleď	hvozdíkovité (Caryophyllaceae);
Rod	kohoutek (Lychnis); L., 1753
Druhy vyskytující se v ČR
	kohoutek Jovišův; kohoutek luční; kohoutek plamenný; kohoutek věncový;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kohoutek (Lychnis) je rod asi 30 druhů květin z čeledi hvozdíkovitých. Pocházejí a jsou rozšířeny hlavně v mírném pásmu severní polokoule. Pro své výrazné květy byly šířeny na nová území. Jejich obliba plyne také z malých nároků na prostředí i na péči.

Popis editovat

Rostliny jsou nejčastěji trvalky, méně často jsou dvouletky. Z rozvětveného, hrubého oddenku vyrůstají vytrvalé listové růžice a z nich jedna nebo víceré lodyhy, ty bývají v horní části rozvětvené a mohou být holé, drsně chlupaté nebo šedě vlnaté. Lodyhy jsou porostlé křižmostojnými, přisedlými listy s čepelemi kopinatými či elipsovitými a se špičatými vrcholy.

Na koncích lodyh vyrůstají oboupohlavné květy sestavené do lat nebo vidlanů. Pětičetné květy bývají růžové, červené, červenofialové a jen zřídkakdy bílé. Trubkovitý nebo úzce zvonkovitý, podélně žilkovaný kalich s 10 žilkami, bývá fialově naběhlý. Koruna má nehtovité plátky celokrajné, plytce vykrojené, dvoulaločné až čtyřdílné a ve spodu má zřetelnou pakorunku. V květu je deset tyčinek ve dvou kruzích, pět kratších obvykle přirůstá ke korunním plátkům. Svrchní, vejčitý semeník je složený z pěti plodolistů a má na vrcholu pět čnělek.

Plody jsou jednopouzdré, vícesemenné tobolky obalené vytrvalým kalichem. Ve zralosti se tobolky za pěkného počasí otvírají pěti zuby a vypadávají z nich četná semena ledvinovitého tvaru s drsným osemením.

Rozmnožování editovat

Jednotlivé druhy se rozmnožují hlavně semeny nebo dělením trsů. Množení semeny je obvyklejší u tzv. nešlechtěných botanických druhů. Druhého způsobu se používá při rozmnožování vyšlechtěných kultivarů, neboť genetické množení semeny nezaručuje přenos vlastnosti z rodičů na potomky. V zahradnické praxi se často pěstují i kříženci (hybridy).

Význam editovat

Kohoutky se v okrasném zahradnictví pěstují pro své sytě vybarvené květy, dlouhou dobu kvetení a nenáročnost na péči i stanoviště. Používají se jak čistě botanické druhy s jednoduchými květy, tak i kultivované plnokvěté formy. Druhy z jednoduchými květy se používají jako součást květnatých trávníků, obsahují nechutnou mízu a většina býložravců je nespásá. Rostliny plnokvěté se vysazují na trvalkové záhony, k tvorbě zahradních lemů, obrub a dalších liniových prvků. Menší druhy jsou vhodné i do skalek.

Jsou to obvykle krátkověké trvalky, které se na svém stanovišti i do blízkého okolí rozmnožují přirozeným vysemeňováním, na slunném stanovišti s propustnou půdou vydrží růst a kvést po mnoho let. Obvykle nemají živočišných škůdců, pouze vlhké prostředí a těžká, dlouhodobě mokrá půda jim může přivodit hnilobu kořenů.

Taxonomie editovat

V přírodě České republiky se vyskytují tyto čtyři druhy:

kohoutek Jovišův (Lychnis flos-jovis) (L.) Desr.
kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) L.
kohoutek plamenný (Lychnis chalcedonica) L.
kohoutek věncový (Lychnis coronaria) (L.) Desr.

Mezi další často pěstované druhy patří zejména:

kohoutek alpský (Lychnis alpina) L.
kohoutek lesklý (Lychnis fulgens) Fisch.
kohoutek sibiřský (Lychnis sibirica) L.
kohoutek sněžný (Lychnis nivalis) Kit.
kohoutek velkokvětý (Lychnis grandiflora) Jacq.

a hybrid

kohoutek Arkwrightův (Lychnis x arkwrightii)

V minulosti byla ke kohoutkům počítána i smolnička obecná.^[1]^[2]^[3]^[4]

Galerie editovat

kohoutek Jovišův
Kohoutek luční
Kohoutek věncový
Otevřená tobolka

Reference editovat

↑ GOLIAŠOVÁ, Kornélia; MICHALKOVÁ, Eleonóra. Flóra Slovenska VI/3: Kukučka [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2012 [cit. 2015-06-11]. S. 399. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-13. ISBN 978-80-224-1232-2. (slovensky)
↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Kohoutek [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2015-06-11]. S. 240. Dostupné online.
↑ KUŤKOVÁ, Tatiana. Trvalky v zahradní a krajinářské architektuře:Kohoutek [online]. Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita, Brno, rev. 2007 [cit. 2015-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30.
↑ Flora of China: Lychnis [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-06-11]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu kohoutek na Wikimedia Commons

[1] GOLIAŠOVÁ, Kornélia; MICHALKOVÁ, Eleonóra. Flóra Slovenska VI/3: Kukučka [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2012 [cit. 2015-06-11]. S. 399. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-13. ISBN 978-80-224-1232-2. (slovensky)

[2] POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Kohoutek [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2015-06-11]. S. 240. Dostupné online.

[3] KUŤKOVÁ, Tatiana. Trvalky v zahradní a krajinářské architektuře:Kohoutek [online]. Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita, Brno, rev. 2007 [cit. 2015-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30.

[4] Flora of China: Lychnis [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-06-11]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]