Košická dohoda

Košická dohoda byla dohodou z roku 1384, podle níž nastoupila na polský trůn mladší dcera uherského krále Ludvíka Velikého Hedvika z Anjou (jako polská královna Hedvika I.).

Na uprázdněný polský trůn po Ludvíku I. měl původně nastoupit snoubenec jeho starší dcery Marie z Anjou Zikmund Lucemburský. Marie však byla korunována uherskou královnou a regentkou během její nezletilosti se stala královna vdova Alžběta Kotromanićová. Polská šlechta odmítla přijmout Zikmunda za svého krále, ale byla ochotna jednat o přijetí Mariiny mladší sestry Hedviky na polský trůn. Podmínkou bylo její trvalé zdržování se v Polsku. Po předchozích jednáních v květnu a červnu 1384 došlo v Košicích k dohodě mezi oběma stranami, kterou zprostředkoval vlivný rod Gorjanských. (Mikuláš I. Gorjanský byl rádcem královny-regentky Alžběty).

Hedviku z Anjou byla korunována v Krakově 15. října 1384. Navzdory svému předchozímu zasnoubení s Vilémem Rakouským byla po korunovaci z politických důvodů nucena vzít si litevského velkoknížete Jagiella, od roku 1386 polského krále Vladislava II. Jagella. Dynastie Jagellonců vládla v Polsku posléze nepřetržitě do roku 1572.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Košická dohoda na slovenské Wikipedii.

LiteraturaEditovat

  • (1986), Dějiny Slovenska I. (Do roku 1526), Bratislava: Veda, s. 319
  • ŠKVARNA, Dušan. Lexikón slovenských dejín. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1997. ISBN 80-08-01131-9. S. 42.