Kněžice mramorovaná
Kněžice mramorovaná (Halyomorpha halys) je ploštice z čeledi kněžicovitých. Tento druh, původem z Asie, je v Severní Americe a Evropě považován za invazní. V České republice je pozorována od roku 2018.[1]
 Kněžice mramorovaná | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | polokřídlí (Hemiptera) |
| Podřád | ploštice (Heteroptera) |
| Čeleď | kněžicovití (Pentatomidae) |
| Rod | kněžice (Halyomorpha) |
| Binomické jméno | |
| Halyomorpha halys Stål, 1855 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vzhled editovat
Jde o relativně velký druh kněžice, dosahující velikosti 12‒17 mm. Tmavě zbarvená horní strana těla je pokryta mozaikou žlutohnědých až červenohnědých skvrn, doplněných tmavě zelenými odstíny, s hustým černým tečkováním. Okraje zadečkových článků jsou tmavozeleně kovolesklé, uprostřed vždy se žlutavou skvrnou. Tykadla jsou převážně černá, jen špička a základna posledních dvou článků jsou žlutavé. Spodní strana těla je světlejší (žlutá až žlutohnědá) s řídkým černým tečkováním, stejně jsou zbarveny i nohy.[1] Hlava je obdélníková, vpředu jen mírně zaoblená.[2]
Larvy tohoto druhu je možno určit podle výrazného trnu na boku hlavy, u paty tykadla.
V České republice je možno kněžici mramorovanou zaměnit s domácím druhem, kněžicí mlhovitou. Ta je přibližně stejně velká, ale zbarvená více do okrova. Hlava kněžice mlhovité se vpředu zužuje do trojúhelníku a báze zadečku vytváří na břišní straně výrazný trn, dosahující až mezi přední kyčle.[2]
Rozšíření a invazní potenciál editovat
.JPG)
Domovinou kněžice mramorované je východ Asie (Japonsko, sever Vietnamu, velká část Číny, Tchaj-wan, Korea a dálněvýchodní oblasti Ruska), ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe, konkrétně v pobřežních oblastech Pensylvánie (2001). Odtud se rychle šířila po celých Spojených státech (v roce 2018 už byla registrována ve 48 státech unie) a také do jižních oblastí Kanady.
V Evropě se zdá být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko (2004), odkud se ploštice zřejmě dále šířila do okolních zemí ‒ Itálie (2007), Německa (2011) a Francie (2012). Další ohniska byla zaznamenána v Řecku (Atény, 2011) a také v ruském Soči (2013), zřejmě v souvislosti s přípravami na 22. Zimní olympijské hry, kdy došlo k dovozu velkého množství okrasných rostlin. V říjnu 2013 byl zaznamenán první nález v Maďarsku, přičemž v roce 2018 už byl druh registrován na celém území státu. V letech 2015‒2017 byl dokumentován rozvoj přítomnosti druhu na Balkáně. Ze srpna 2015 existují dva na sobě nezávislé nálezy z Rakouska, v říjnu 2016 byl zaznamenán první výskyt na Slovensku a konečně v srpnu 2018 byla kněžice mramorovaná pozorována i v České republice.
Zatím nejsevernější doložený nález pochází ze Švédska (Stockholm, březen 2016).[1]
Jedinci ploštic jsou setrvale nalézáni při kontrolách dovozového zboží po celém světě (Island, Anglie, Havaj, Austrálie, Nový Zéland). Předpokládá se celkové osídlení evropského kontinentu v pásmu zhruba od 40 do 50° severní šířky, jako nevhodné se zdají být jen Britské ostrovy, Skandinávie a baltské státy.[1]
Bionomie editovat
Životní cyklus se liší podle podnebí, ve kterém kněžice žije. V tropických oblastech jižní Číny je popisováno 4‒6 generací ročně, v subtropech (Japonsko, Korea) jen 1‒2. V chladnějších oblastech (Pensylvánie, Švýcarsko) se vyvíjí jen jediná generace za rok, jejíž přezimující dospělci jsou aktivní od dubna a první vajíčka kladou v červnu. Larvy i dospělé ploštice se živí sáním rostlinných šťáv, například z plodů stromů a keřů, ale také zeleniny či luštěnin. Koncem října se dospělci uchylují do zimních úkrytů. Přírodními úkryty mohou být padlé stromy či stromové dutiny, ploštice se ale často stahují i do lidských obydlí, kde mohou ve větším počtu svou přítomností obtěžovat obyvatele. Podobně jako jiné druhy kněžic, také kněžice mramorovaná se v případě ohrožení (manipulace, nechtěné přimáčknutí aj.) brání vylučováním nepříjemně páchnoucího sekretu.[1]
Hospodářský význam editovat
Ve své domovině je kněžice považována za škůdce sóji a rýže, v místech zavlečení je schopna konzumovat šťávy mnoha zájmových kulturních plodin, například jabloní, hrušní, broskvoní, vinné révy či různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání dochází k poškození pokožky plodu, což může vést k sekundárním infekcím, znehodnocujícím plod. Specificky při výrobě vína má přítomnost ploštic ukrytých mezi bobulemi hroznů nežádoucí efekt ve formě aromatického znehodnocení lisované šťávy sekretem podrážděných a rozmačkaných jedinců.[1]
Reference editovat
- ↑ a b c d e f KMENT, Petr; BŘEZÍKOVÁ, Milena. První nález invazní kněžice mramorované (Halyomorpha halys) (Hemiptera: Heteroptera: Pentatomidae) v České republice. Klapalekiana. Prosinec 2018, roč. 54, čís. 3–4, s. 221–232. ISSN 1210-6100.
- ↑ a b BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2019-03-14]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Taxon Halyomorpha halys ve Wikidruzích
Obrázky, zvuky či videa k tématu kněžice mramorovaná na Wikimedia Commons - Kněžice mramorovaná na BioLibu
- Aktualizovaná mapa nálezů kněžice mramorované v ČR
