Monotónní funkce

(přesměrováno z Klesající funkce)

Monotonie funkce[Pozn 1] je souhrnný název pro vlastnost funkce být rostoucí, nebo klesající, nebo nerostoucí nebo neklesající. Znalost monotonie usnadňuje některé výpočty s funkcemi, například řešení nelineárních nerovnic.

Příklad ryze monotónní (rostoucí) funkce

Definice (monotonie na množině)Editovat

Funkce   definovaná na množině   je na této množině rostoucí (též ostře rostoucí nebo ryze rostoucí) právě tehdy, když pro každé dva body   platí

 

Funkce   definovaná na množině   je na této množině klesající (též ostře klesající nebo ryze klesající) právě tehdy, když pro každé dva body   platí

 

Funkce   definovaná na množině   je na této množině neklesající právě tehdy, když pro každé dva body   platí

 

Funkce   definovaná na množině   je na této množině nerostoucí právě tehdy, když pro každé dva body   platí

 

Funkce je monotónní na určitém intervalu, množině nebo v celém svém definičním oboru, pokud je na celém daném intervalu, množině, resp. definičním oboru neklesající nebo nerostoucí.

Vlastnost funkce být monotónní bývá nazývána monotónnost, popř. monotonicita.

Funkce je ryze monotónní v na určitém intervalu, množině nebo v celém svém definičním oboru, pokud je na celém daném intervalu, množině, resp. definičním oboru rostoucí nebo klesající.

Interval, na kterém je funkce ryze monotónní, se nazývá interval monotonie.

Výše uvedené definice popisují globální monotonii.

PříkladEditovat

 
Graf funkce, která na intervalu   není monotónní, ale je monotónní na jeho určitých podintervalech; na intervalu   a   je rostoucí, na intervalu   a   je klesající.

Na obrázku vpravo je funkce rostoucí například v intervalu  , klesající například v intervalu  .

Definice (monotonie v bodě)Editovat

Monotonie lokální (v bodě): Funkce je po řadě rostoucí, klesající, neklesající resp. nerostoucí v bodě  , jestliže existuje nějaké okolí   bodu  , na kterém je funkce rostoucí, klesající, neklesající resp. nerostoucí. To je ekvivalentní s tím, že v tomto okolí platí

  • v případě funkce rostoucí v bodě dvojice implikací
 ,
  • v případě funkce klesající v bodě dvojice implikací
 ,
  • v případě funkce nerostoucí v bodě dvojice implikací
 ,
  • a v případě funkce neklesající v bodě dvojice implikací
 .

PoznámkyEditovat

  • Konstantní funkce je podle výše uvedené definice monotónní, ale není ryze monotónní.
  • Je zřejmé, že je-li funkce rostoucí, pak je i neklesající. Podobně, je-li funkce klesající, pak je i nerostoucí.

Derivace monotónní funkceEditovat

Pokud funkce   má v bodě   derivaci  , lze ji použít k vyšetření monotonie funkce, přičemž platí následující implikace (které nelze obrátit):

  • Jestliže  , pak   je v bodě   rostoucí.
  • Jestliže  , pak   je v bodě   klesající.
  • Jestliže   je v bodě   neklesající, pak  .
  • Jestliže   je v bodě   nerostoucí, pak  .

Řešení nerovnic s monotónními funkcemiEditovat

Monotonie funkce umožňuje jednotný přístup k práci s nerovnostmi a nerovnicemi.

Přímo z definice plyne, že je-li funkce   rostoucí, potom jsou nerovnosti   a   ekvivalentní. Toho je možné využít například při řešení nerovnic. Přirozený logaritmus je rostoucí funkce na svém definičním oboru a proto jsou zde ekvivalentní nerovnosti   a   Nerovnice

 
má tedy řešení
 
(Dolní omezení plyne z definičního oboru přirozeného logaritmu.) Analogické pravidlo platí i pro neostré a opačné nerovnosti.

Je-li funkce klesající, znaménko nerovnosti se otáčí.

Speciálním případem tohoto principu jsou následující pravidla pro práci s nerovnostmi a nerovnicemi.

  • K oběma stranám nerovnice můžeme přičíst stejné číslo (funkce   je rostoucí pro libovolné  ).
  • Obě strany nerovnice můžeme vynásobit stejným kladným číslem (funkce   je rostoucí pro libovolné kladné  ).
  • Obě strany nerovnice můžeme vynásobit stejným záporným číslem a otočit směr nerovnosti (funkce   je klesající pro libovolné záporné  ).
  • Obě strany nerovnice můžeme logaritmovat nebo odlogaritmovat logaritmem o základu větším než jedna.
  • Obě strany nerovnice můžeme logaritmovat nebo odlogaritmovat logaritmem o základu menším než jedna a otočit směr nerovnosti.
  • Obě strany nerovnice můžeme odmocnit. Pozor, odmocněním nerovnosti   dostáváme nerovnost s absolutní hodnotou   a oborem pravdivosti  .

Kvadratická funkce ani převrácená hodnota nejsou ani rostoucí ani klesající funkce. Proto není možno podobnými způsoby řešit kvadratické nerovnice a nerovnice se zlomky. Kvadratická funkce je však rostoucí na množině kladných čísel, proto je možné například tvrdit, že mezi čtverci má největší obsah ten, který má nejdelší stranu. V tomto případě se totiž přirozeně pracuje s kvadratickou funkcí jenom pro kladné hodnoty (délka strany není záporná) a tam je kvadratická funkce udávající vztah mezi délkou strany a obsahem rostoucí.

TerminologieEditovat

Někteří autoři používají termín rostoucí bez přívlastku pro funkce, které jsou ve výše uvedené definici nazývány neklesající a klesající pro funkce podle uvedené definice nerostoucí.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Jde o reálnou funkci definovanou na množině všech reálných čísel nebo nějaké její podmnožině.

Související článkyEditovat