Otevřít hlavní menu

Kladrubce

část obce Kasejovice v okrese Plzeň-jih

Vesnice Kladrubce leží v okrese Plzeň-jih a spadá pod město Kasejovice. Své jméno odvozuje své jméno od rubání klád, čili porážení lesa. V roce 2011 zde trvale žilo 61 obyvatel.[2]

Kladrubce
Kaple svaté Anny
Kaple svaté Anny
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 61 (2011)[1] (e)
Domů 46
Lokalita
PSČ 335 44
Obec Kasejovice
Okres Plzeň-jih
Historická země Čechy
Katastrální území Kladrubce (5,91 km²)
Zeměpisné souřadnice
Kladrubce
Kladrubce
Další údaje
Kód části obce 65293
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1227.[3] Již ve 13. století ves náležela ke statku kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. V roce 1305 byla vyměněna spolu s jinými okolními vesnicemi za jiné, klášteru bližší obce.[zdroj?] Ve 14. století byla v Kladrubcích vystavěna tvrz, která se pak stala původištěm Sádlů z Kladrubec, vladycké rodiny rozšířené v jižních Čechách. K jejich předkům patřil Jošt z Kladrubec, jenž prodal roku 1380 popluží Oldřichovi, Janovi a Lvovi z Kladrubec. Syny prvních dvou byli Otík a Jindřich.[4]

Otík z Kladrubec daroval roku 1412 hvožďanskému kostelu kopu grošů. Po smrti Jana (1410) spadl statek do rukou krále, který jej daroval Mstidruhovi z Adlaru (1409–1438; byl čeledínem u krále Václava[zdroj?]), který byl ještě roku 1414 pánem na Kladrubcích.[4] V roce 1418 byl Mikuláš, kněz z Kladrubec, patronem kostela v Budislavicích. V roce 1490 Kladrubce náležely už jiné vladycké rodině.[zdroj?] V roce 1505 držel Kladrubce Jan Cukr z Tamfeldu (měl manželku Annu z Hodušic), po něm v letech 1527–1532 Ratiboř z téhož rodu. Johanka Dašická z Tamfeldu je prodala Janu Běškovci z Běškovic. Po tomto následoval Jan Strojetický ze Strojetic, jenž zemřel v roce 1543[zdroj?] a jehož synové Václav a Bořivoj prodali Kladrubce roku 1546 Petrovi Trautenbergéři ze Tří Dvorů.[4] Roku 1557 jej měli bratři Jindřich a Sigmund, a roku 1579 Jindřich sám.[zdroj?] Jeho dcera byla Dorota, která Kladrubce zapsala manželu svému Krištofu Oldřichovi z Burgsdorfu. Ten je vydal roku 1603 směnou[zdroj?] za dům na Hradčanech, Volfovi Novohradskému z Kolovrat, pánu na Lnářích.[4] Od té doby zůstali Kladrubce při lnářském panství až do roku 1850.

Bývalé rytířské sídlo bylo ještě v roce 1675 v dosti dobrém stavu.[zdroj?] Bylo zbudované z kamene a se šindelovou střechou. Uvnitř bylo několik světnic,[4] z nichž byla poté učiněna ratejna.

O místních rybnících jsou první zmínky z roku 1661: „Ohrazenice na 10 kop, Chocholouš na 6 kop a jiný nad Chocholoušem a Kladrubecký na 30 kop. Pod „velkým“ stál již v roku 1617 mlýn, zvaný Dobšův. Druhý mlýn, zvaný Nový, byl vystavěn někdy na počátku 18. století. Později byl mlýn zrušen a zůstala pouze pila.“

PamětihodnostiEditovat

  • Kaple svaté Anny

ReferenceEditovat

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 243. 
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 304. 
  4. a b c d e SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Lnářsku, s. 264. 

Externí odkazyEditovat