Klášter servitů na Starém Městě

klášter v Praze

Klášter servitů na Starém Městě pražském při kostele svatého Michaela archanděla je zaniklý klášter řádu služebníků Mariiných - servitů. Rozkládal se v domech mezi ulicemi Michalská, Melantrichova a Staroměstským náměstím na Starém Městě.

Klášter servitů v Praze
na Starém Městě
Někdejší klášter servitů na Starém Městě pražském s kostelem sv. archanděla Michaela
Někdejší klášter servitů na Starém Městě pražském s kostelem sv. archanděla Michaela
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
MístoPraha
Staré Město
UliceMelantrichova, Staroměstské náměstí a Michalská
Souřadnice
Map
Základní informace
ŘádŘád služebníků Mariiných (servité)
Založení17. století
Zrušení1786
Znak
Odkazy
Kód památky38207/1-34 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Reliéf sv. archanděla Michaela na vstupem do kláštera v Melantrichově ulici

Řád služebníků Mariiných - servitů sídlil v Praze od roku 1360, a to v servitském klášteře na Novém Městě pražském v místě zvaném Na trávníčku.

Při vypálení tamního kláštera husity 64 členů řádu uhořelo, proto se z českých zemí přesunul na bezpečnější místa a do Čech se vrátil teprve v době pobělohorské mezi dalšími řády v čele s jezuity. V roce 1626 daroval císař Ferdinand II. řádu servitů kostel sv. Archanděla Michaela i s farou a přilehlou školou a přidal 500 zlatých pro potřeby výstavby nového kláštera. Mezitím roku 1628 započala výstavba nového servitského kláštera na Bílé Hoře, ta však zůstala nedokončená a řád se rozhodl rozestavěný objekt prodat a vrátit se v roce 1632 do centra Prahy.

Staroměstský klášter se začal stavět až roku 1640 sloučením čtyř starších domů („U oslů“, „U zlaté studnice“, fary a školy). První fáze přestavby probíhala v letech 1640–1664.

V polovině 18. století pak objekt kláštera prošel celkovou pozdně barokní přestavbou podle návrhu Františka Ignáce Préea, která mu zřejmě vtiskla jeho současnou podobu.

Klášter servitů se v průběhu 18. století stal významným centrem setkávání vzdělánců, neboť servité se zabývali studiem církevního práva, geometrie, astronomie a přírodních věd, ale především teologií, konkrétně pak jejím odvětvím - mariologií. Z této doby pochází katalog knihovny, který dokládá význam a hodnotu klášterní knihovny. Množství zdejších servitů vešlo v obecnou známost coby renomovaní vědci s bohatou publikační činností.[1]

Zrušení kláštera

editovat

Klášter byl zrušen roku 1786 v rámci církevních reforem císaře Josefa II. a majetek řádu společně s kostelem sv. Michaela sekularizován a postupně rozprodán.

Reference

editovat

Externí odkazy

editovat