Cherlen gol

Cherlen gol (mongolsky Хэрлэн гол, čínsky znaky 克鲁伦河) je řeka v Mongolsku (ajmagy: Chentijský, Centrální, Východní) a v ČLR (Vnitřní Mongolsko). Je 1 264 km dlouhá. Povodí má rozlohu 116 400 km².

Cherlen gol
Řeka poblíž Öndörchánu
Základní informace
Délka toku	1 264 km
Plocha povodí	116 400 km²
Světadíl	Asie
Pramen
Chentejské pohoří 48°39′20,54″ s. š., 109°13′18,99″ v. d.
Ústí
Arguň 48°46′3,98″ s. š., 117°3′5,64″ v. d.
Protéká
Mongolsko Mongolsko (Chentijský, Centrální, Východní ajmag) Čína Čína (Vnitřní Mongolsko)
Úmoří, povodí
Tichý oceán, Amur
Mapa povodí řeky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku

Pramení na jihovýchodních svazích pohoří Chentej. Na horním toku protéká úzkou lesnatou horskou dolinou, místy v soutěskách. Na středním a dolním toku teče v široké terasovité dolině. Koryto se vyznačuje množstvím ostrovů, jezer vzniklých ze starých ramen a bažinatých úseků. Ústí do jezera Chulun núr, kde dříve i končila. Od konce 20. století jezerem protéká a po spojení s Chaj-lar-che vytváří řeku Arguň. Horní terasy jsou pokryty suchou stepí, nižší loukami a stromovo-keřovými pobřežními porosty.

Města na řece

Na řece leží v Mongolsku hlavní města dvou ajmagů Öndörchán (Chentijský ajmag) a Čojbalsan (Východní ajmag) a několik center somonů (Žavlchant, Bajan, Öndörchošú). V ČLR leží na řece město Xin Barag Youqi.

Vodní režim

Vodnost řeky se v průběhu toku zmenšuje v důsledku vypařování a odebírání vody na zavlažování. Nejvyšší vodní stav je v létě a každý rok dochází k několika prudkým zvednutím hladiny v důsledku dešťů. Zamrzá od listopadu do dubna a to na některých místech až ke dnu.

Fauna

Řeka je bohatá na ryby (sumci, kapři, tajmeni).

Literatura

• V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Керулен“.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Cherlen gol na Wikimedia Commons