Kazimierz Brodziński
Kazimierz Brodziński (3. srpna 1791, Królówka u Bochni – 10. října 1835, Drážďany) byl polský básník, redaktor, překladatel a literární teoretik, který svým uměleckým dílem i teoretickými výklady razil cestu romantismu v polské literatuře.[1]
| Kazimierz Brodziński | |
|---|---|
 | |
| Narození | 8. března 1791 Królówka u Bochni |
| Úmrtí | 10. října 1835 (ve věku 44 let) Drážďany |
| Místo pohřbení | Starý katolický hřbitov v Drážďanech |
| Pseudonym | B., B..., I., K. B., K. B K. B. Sierżant Artylerii, K. Br., K. Br. Por. Ar., K. Brodz., K. Uwaga, K. z Kr., Kazimierz Br., Kazimierz z Królówki |
| Povolání | básník, redaktor, překladatel a literární teoretik |
| Národnost | polská |
| Alma mater | Varšavská univerzita |
| Literární hnutí | romantismus |
| Příbuzní | Andrzej Brodziński (1786-1812), bratr |
| Vlivy | Johann Gottfried Herder Johann Wolfgang von Goethe Friedrich Schiller Jean Paul Friedrich Richter |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovat
Pocházel z rodiny zchudlého šlechtice. Vyrůstal v lidovém prostředí a díky svému staršímu bratrovi, básníkovi Andrzejovi Brodzińskému, se začal zajímat o literaturu. Studoval v Tarnově a Krakově a pak v letech 1809–1813 sloužil ve vojsku Varšavského knížectví (nakonec získal hodnost nadporučíka). V bitvě u Lipska byl zraněn a padl do pruského zajetí. Po návratu do vlasti žil od roku 1814 ve Varšavě a pracoval jako úředník v městské správě. Roku 1815 vstoupil do zednářské lóže. Od roku 1816 spolupracoval s vědeckým a literárním měsíčníkem Pamiętnik Warszawski, kde publikoval své odborné práce o literatuře. Rovněž se věnoval překladům, zejména z němčiny a angličtiny. Od roku 1818 působil jako učitel literatury na různých stupních škol a po získání doktorátu z filosofie přednášel od roku 1822 na Varšavské univerzitě estetiku, stylistiku a dějiny literatury. Roku 1823 se stal členem Varšavské učené společnosti.[2][3]
V letech 1824–1825 cestoval po Evropě a při pobytu v Čechách (léčil se v Karlových Varech) se seznámil s českými obrozenci Františkem Ladislavem Čelakovským a Václavem Hankou, s nimiž jej spojovalo slavjanofilství a zájem o lidovou píseň a ohlasovou poezii. V tomto duchu také vytvářel vlastní básně. Během polského povstání z let 1830–1831 byl editorem povstaleckých novin Kurier Polski a Nowa Polska a pracoval jako generální inspektor škol. Po pádu povstání byl propuštěn ze svých funkcí a žil v Krakově. Roku 1834 se vrátil do Varšavy a do roku 1835 redigoval časopis Magazyn powszechny. Ke konci života se přiklonil k mesianismu, založenému na přesvědčení, že po neúspěšném povstání je osud polského národa vykoupením pro svobodu jiných slovanských národů.[2][4]
Brodzińského poezie vychází z preromantismu, ale samotný autor byl propagátorem romantismu v polské literatuře. Podle jeho názoru má poezie být idylická, prostá, uměřená a vlastenecká a má vystihovat národního ducha. Za útvar, který splňuje tato kritéria a který vystihuje jeho názory na národní literaturu, považoval selanku z prostředí venkovského života. Podporu svých názorů hledal zejména v esejích Johanna Gottfrieda Herdera.[1] Ve svých teoretických pracích se snažil o kompromis mezi skupinami polských romantiků a stoupenců klasicismu. Do literární vědy vnesl srovnávací metodu, namísto pouhé biografie a bibliografie.[2]
Zemřel roku 1835 v Drážďanech při návratu z léčebného pobytu v Karlových Varech a je pochován na drážďanském Starém katolickém hřbitově.[5]
Bibliografie
editovatVlastní práce (výběr)
editovat- O klasyczności i romantyczności, tudzież o duchu poezji polskiej (1818, O klasicismu a romantismu, tudíž o duchu polské poezie), časopisecky v Pamiętniku Warszawském, studie snažící se najít kompromis mezi krajními názory skupin polských romantiků a stoupenců klasicismu.
- Pieśni rolników (1818-1820, Písně rolníků), sbírka básní.
- Kalmora (1820), libreto k melodramatu Karola Kurpińského.
- Listy o polskiej literaturze (1820).
- Wiesław, sielanka krakowska (1820, Vjeslav, selanka z okolí krakovského), časopisecky v Pamiętniku Warszawském, milostný příběh Vjeslava a Haliny, zobrazený na pozadí Kościuszkova povstání. Hrdinové idylického vyprávění žijí ve vesnickém prostředí, v idealizovaném světě plném řádu a harmonie, který představuje nedotčenou duši polského národa. Své štěstí nachází v rodině, v sousedském prostředí a v kontaktu s přírodou.
- Pisma (1821), dva svazky, vlastní básně i překlady.
- O kursie krytycznej historii literatury polskie (1821),
- O krytyce (1830), studie.
- O exaltacji i entuzjazmie (1830), studie.
Překlady (výběr)
editovat- 1818 – James Macpherson: Baraton, duma Osjana.
- 1819 – Franz Grillparzer: Safo.
- 1821 – Walter Scott: Poema ostatniego barda w sześciu pieśniach.
- 1821 – Johann Gottfried Herder: Sfinks.
- 1822 – Johann Wolfgang Goethe: Cierpienia młodego Wertera.
- 1834 – Johann Wolfgang Goethe: Uczeń czarnoksiężnika.
Hudební adaptace
editovat- Ferdynand Dulken: Wiesław czyli krakowskie wesele: sielanka narodowa w jednym akcie (1870), opereta, libreto Krystyn Ostrowski.[6]
Česká vydání
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Slovník polských spisovatelů, Libri, Praha 2000, str. 103-104.
- ↑ a b c Slovník polských spisovatelů, Odeon, Praha 1974, str. 82.
- ↑ Kazimierz Brodziński - TarnowskieInfo.pl
- ↑ Kazimierz Brodziński - Wirtualna Biblioteka Literatury Polskiej
- ↑ Żywot poczciwy Kazimierza Brodzińskiego
- ↑ Wiesław czyli krakowskie wesele - Europeana Collections
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kazimierz Brodziński na Wikimedia Commons 
Dílo Autor:Kazimierz Brodziński ve Wikizdrojích (polsky)
Osoba Kazimierz Brodziński ve Wikicitátech (polsky)- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kazimierz Brodziński
- (polsky) Wiesław, sielanka krakowska – Wirtualna Biblioteka Literatury Polskiej
- (polsky) Kazimierz Brodziński – Polona
