Karpentná

část obce Třinec v okrese Frýdek-Místek

Karpentná (polsky Karpętna, německy Karpentna) je část města Třinec v okrese Frýdek-Místek. Nachází se na jihovýchodě Třince. V roce 2009 zde bylo evidováno 178 adres.[2] V roce 2001 zde trvale žilo 712 obyvatel.[3]

Karpentná
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakter část města
Obec Třinec
Okres Frýdek-Místek
Kraj Moravskoslezský kraj
Historická země Slezsko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 686 (2011)[1]
Katastrální území Karpentná (5,13 km²)
PSČ 739 94
Počet domů 176 (2011)[1]
Karpentná
Karpentná
Další údaje
Kód části obce 63819
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karpentná je také název katastrálního území o rozloze 5,13 km2.[4]

HistorieEditovat

První písemná zmínka pochází z roku 1552, z dokumentu knížete Václava III. Adama, který pak daroval Petru Czelo lesy za vesnicí Vendryně (za řekou Olzou) až ke svahům hory Kozinec [5].Karpentná patřila k menším vesnicím Těšínského Slezska s rozlohou 5,15 km2. V roce 1804 měla obec 476 obyvatel. Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měla Karpentná 521 obyvatel, z nichž všichni mluvili polsky,  katolíků bylo 10 (1,9%) a 511 (98,1%) bylo evangeliků [7]. Evangelici patřili k sboru v Bystřici, katolíci patřili do farnosti v Vendryni[6]. Protože zemědělství a práce v lese nemohly uživit všechny obyvatele, stále více lidí pracovalo v nedalekých železárnách  v Třinci. Před rokem 1870 Karpentná neměla vlastní školu, děti navštěvovaly   evangelickou  školu v Bystřici. Polská škola  byla v obci otevřena v roce 1872 v soukromém domě a navštěvovalo ji okamžitě 80 žáků, v roce 1911 již 120 žáků..

V roce 1928 byla otevřena česká škola, v níž se počet dětí z roku na rok zvyšoval. V roce 1939 měla obec Karpentná 679 obyvatel, k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 648, k polské národnosti 25, k české 2 a k německé 3 obyvatel. Původně samostatná obec Karpentná byla k městu Třinec připojena v roce 1980.[7]Během nacistické okupace existovala pouze německá škola, budova polské  školy byla přeměněna na obecní úřad a obchod. Po druhé světové válce obě školy byly obnoveny. Úbytek dětí byl příčinou uzavření  obou škol v roce 1978. Děti chodily do škol v Třinci, Bystřici a Vendryni. Jednou z nejaktivnějších organizací je MK PZKO, která zde existuje od roku 1947. V roce 1980 se obec stala součástí Třince.

.

PamětihodnostiEditovat

  • pozůstatky opevnění

OsobnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 716, 717, záznam 69-5. Dostupné online. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. PANIC, Idzi. Śląsk Cieszyński w początkach czasów nowożytnych (1528-1653). Cieszyn: Starostwo Powiatowe w Cieszynie, 2011. 164 s. ISBN ISBN 978-83-926929-5-9.. 
  6. PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online. 
  7. ZAHRADNÍK, Stanisław. Nástin dějin Těšínska. Ostrava - Praha: Výbor pro územní správu a národnosti České národní rady v Praze, 1992. S. 225. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat