Karlovo náměstí čp. 46 (Kolín)
Karlovo náměstí čp. 46 je řadový měšťanský dům stojící na východní straně Karlova náměstí v Kolíně. Původně gotický dům byl v polovině osmnáctého století barokně přestavěn stavitelem Josefem Jedličkou. Je charakteristický umělecky hodnotnou fasádou a štítem.[1] V druhé polovině devatenáctého století byl zrekonstruován. Slouží jako obytný dům a v přízemí je i v jednadvacátém století obchod. V roce 1965 byl dům zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 24158/2-769.[2]
| Měšťanský dům | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | Barokní architektura |
| Přestavba | 1751 |
| Technické parametry | |
| Počet podlaží | Dvě |
| Poloha | |
| Adresa | Karlovo náměstí čp. 46, Kolín,  Česko |
| Ulice | Karlovo náměstí |
| Souřadnice | 50°1′40,93″ s. š., 15°12′7,89″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 24158/2-769 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Dva lomené kamenné portálky ve sklepě dokládají, že objekt byl postaven ve třináctém století. První písemná zmínka pochází z roku 1494, kdy byl majetek připsán pekaři Tomášovi. V roce 1525 přešel formou dědictví do majetku pozdějšího kolínského primátora Martina Bakaláře z Výskytné († před rokem 1541). Mezi další majitele patřil Jiří Pachta z Rájova (1555 – 1582) nebo humanista Mikuláš Alethin († 1586). Krátce, v letech 1572 – 1573 patřil Danielu Hyttichovi († 1652). Mezi lety 1733 –1738 byl vlastníkem městský radní Martin Podhorský a do roku 1751 Josef Tichý.
Během sedmnáctého a osmnáctého století postihly město morové epidemie. Stopy zde zanechala Třicetiletá válka nebo Bitva u Kolína. Dva požáry v roce 1734 a 1796 také výrazně změnily tvář i půdorys města.[3]
V roce 1751 odkoupil parcelu s požárem poničeným domem[4] místní stavitel Josef Jedlička, který provedl rozsáhlou rekonstrukci domu v barokním slohu. V roce 1764 získal dům Jedličkův zeť Jan Petržilka. V druhé polovině 19. století bylo zazděno podloubí. V roce 1909 se majitelem domu stal knihkupec Josef Kaška s manželkou Annou. V zazděném podloubí si zřídil knihkupectví, které měl původně v domě „U bílé labutě“.
Architektura editovat
Přízemí řadového jednopatrového domu je rozděleno dvojicí oblouků. V jednom je vybudován vchod a druhý, širší, tvoří výloha obchodu. Přízemí zdobí dvojice pilastrů, jejichž hlavice jsou součástí kladí mezi přízemím a prvním patrem. Patro je členěno třemi okny, které jsou umístěny ve štukových lizénových rámcích. Kraje patra jsou zvýrazněna zdvojením rámců. Okenní šámbrány s ušima spojuje s mohutnými suprafenestrami volutový dekor. Plochu pod suprafenestrami a nad okny vyplňují štukové klenáky s páskovým ornamentem. Okapová římsa, krytá prejzovou stříškou odděluje první patro od členěné atiky s vysokým zprohýbaným štítem a volutami. Štít dělí čtyři pilastry s korintskými hlavicemi. Uprostřed je v nice umístěna socha Panny Marie Karlovské z druhé poloviny 18. století od neznámého autora. Nika je také zvýrazněna suprafenestrou s vloženým klenákem. Po stranách ji zdobí dvojice pilastrů s hlavicemi a krycími deskami. Ty ústí do kladí, které je vytvořeno kolem celého štítu. Vrchol štítu zvýrazňuje štukový pás a je kryt prejzovou stříškou. Dům má sedlovou střechu.
Interiér editovat
Strop sklepa tvoří valená klenba z lámaného kamene. V roce 1909 byla snížena. V přízemí byl vybudován obchod, který má valenou klenbu s výsečemi. Z dlouhé chodby na levé straně domu se vchází do pokojů. Chodba i pokoje jsou zaklenuty valenou klenbou s lunetami. Některé pokoje v prvním poschodí mají také valenou klenbu a jeden je zdoben i lunetami. Do dvora má dům předsazenou pavlač, kterou tvoří v obou podlažích dvě lunetové arkády. Na pavlač a do dvora vedou dubové portálky s vroubeným ostěním a světlíky.[4][1]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Detail dokumentu - G0181707. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Cesty a památky. www.cestyapamatky.cz [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Kolín - Historie obce. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné online.
- ↑ a b STEJSKALOVÁ, Veronika. Josef Jedlička a jeho synové K regionální architektuře pozdního baroka (1702-1800). , 2008 [cit. 2023-09-21]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. . Dostupné online.