Karl Max Zedtwitz
Hrabě Karl Max Zedtwitz, též Karel Maximilian Zedtwitz nebo Karel Max hrabě Zedtwitz (25. června 1844 České Budějovice[1] – 25. března 1908 Praha[2]), byl český šlechtic a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, jeden z hlavních pořadatelů Jubilejní výstavy v roce 1891 a organizátor konzervativního agrárního hnutí.
Karl Max Zedtwitz | |
---|---|
poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1878 – 1908 | |
poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1893 – 1907 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ústavověrný velkostatek Hohenwartův klub konzervativ. velkostatek |
Narození | 25. června 1844 České Budějovice Rakouské císařství |
Úmrtí | 25. března 1908 (ve věku 63 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Choť | Bertha Marie Rieger v. Riegershofen |
Děti | Graf Alexander Zedtwitz Franz Josef von Zedtwitz |
Profese | politik a velkostatkář |
Commons | Karl Max Zedtwitz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatPocházel z českoněmeckého šlechtického rodu Zedtwitzů, usedlého na Ašsku, kde Zedtwitzům patřil statek a panství Krugsreuth. Veřejně se angažoval. Byl členem okresní školní rady v Aši, později delegátem zemědělských sdružení v české zemské zemědělské radě a členem Zemského zemědělského výboru.[3] V roce 1869 se oženil s Berthou Marií Rieger von Riegershofen.[4]
V roce 1891 se výraznou měrou (jako předseda výkonného výboru k přípravě) podílel na organizování Jubilejní zemské výstavy v Praze.[4] Zapojil se i do politiky. Od roku 1878[5] byl poslancem Českého zemského sněmu. Mandát obhájil v zemských volbách roku 1895. Náležel do politické skupiny konzervativního velkostatku. Do rozdělení zemské zemědělské rady na dvě národnostní sekce byl jejím předsedou. Byl mu udělen Císařský rakouský řád Leopoldův.[4] Opětovně se zemským poslancem stal i v volbách roku 1901 a volbách roku 1908. Krátce po svém posledním obhájení mandátu zemřel.[5] Pohřben byl v rodinné hrobce v Krugsreuthu (Kopaninách) u Aše[6].
V roce 1893 se stal i poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval kurii velkostatkářskou. Nastoupil 28. října 1893 místo Bedřicha Karla Kinského. Mandát obhájil ve volbách roku 1897 a volbách roku 1901. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1907.[7] Na zemském sněmu zastupoval Stranu ústavověrného velkostatku, na Říšské radě byl členem poslanecké frakce Hohenwartův klub sdružující konzervativní politické proudy. Byl ředitelem České zemské banky a prezidentem generálního ředitelství báňsko-chemické firmy Montan- und Industrialwerke v Dolním Rychnově u Falknova. Karl Max Zedtwitz se také snažil o organizování selského stavu v konzervativním duchu. Podílel se se utvoření organizace Selská jednota pro království České.[3] Počátkem 20. století se uváděl jako předseda volného klubu Freie Vereinigung der Vertreter agrarischer Interessen sdružujícího 115 poslanců z řad Čechů, Poláků, Slovinců, Rusínů, konzervativní šlechty a několika klerikálů.[8]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Panny Marie Vítězné, sign. PMV Z5, s. 148
- ↑ a b KARL MAXIMILIAN ZEDTWITZ VON ZEDTWITZ [online]. kohoutikriz.org [cit. 2013-06-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. Kapitola Zedtwitz Karel Maximilian hrabě.
- ↑ a b Sněm království Českého 1908 › 1. zasedání › Stenoprotokoly › 1. schůze › Úterý 15. září 1908 [online]. psp.cz [cit. 2013-06-11]. Dostupné online.
- ↑ hrob rodiny Zedtwitzů - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Meyers Großes Konversations-Lexikon [online]. zeno.org [cit. 2013-06-02]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karl Max Zedtwitz na Wikimedia Commons