Otevřít hlavní menu

Karl Hans Strobl (18. ledna 1877, Jihlava[1]10. března 1946, Perchtoldsdorf, Rakousko) byl rakouský spisovatel, narozený a po větší část života žijící v dnešním Česku. Psal především hororovou a fantasy literaturu. Zastával protičeské postoje a později i ideologii nacismu, proto bylo jeho dílo do češtiny překládáno jen výjimečně.

JUDr. Karl Hans Strobl
Karl Hans Strobl.jpg
Narození 18. ledna 1877
Jihlava
Úmrtí 10. března 1946 (ve věku 69 let)
Perchtoldsdorf, Rakousko
Povolání prozaik, divadelní kritik
Alma mater Univerzita Karlova
Žánr horor
Politická příslušnost Národně socialistická německá dělnická strana
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Strobl jako burš v době studií

ŽivotEditovat

MládíEditovat

Narodil se v rodině jihlavského Němce, obchodníka se střižním zbožím Ignaze Štrobla (1848-1931[2]) a matky Adelheid, rozené Malikové (1854-??)[3] V Jihlavě vychodil základní školu a odmaturoval na gymnáziu.

Studia v Praze a praxe do vzniku ČeskoslovenskaEditovat

Po středoškolských studiích odešel do Prahy, kde studoval práva na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě. Brzy se stal členem buršáckého spolku Corps Austria, jehož členové se dostávali do konfliktů s českým prostředím.[4] Praze a době svých studií věnoval několik románů.

Studia úspěšně ukončil roku 1900.

Roku 1901 nastoupil jako finanční komisař při moravském zemském finančním komisařství v Brně, kde setrval do roku 1913. Ani jako státní úředník se nevzdal protičeských výpadů.[5] V Brně též v období 1901–1913 přispíval do brněnského listu Tagesbote jako divadelní kritik.[6]

Za I. světové války byl válečným zpravodajem ústřední tiskové služby (Kriegsberichterstatter) na Balkáně a na italské frontě.[7][8]

Mezi světovými válkamiEditovat

V roce 1918 opustil Karl Hans Strobl Československo a usídlil se v rakouském Perchtoldsdorfu, kde si postavil dům, který po svém rodišti nazval Igelhaus (Iglau=německy Jihlava).[9] I zde se neprodleně protičesky angažoval - v roce 1919 např. uveřejnil otevřený dopis presidentu Masarykovi, ve kterém si stěžoval na pronásledování Němců v rodné Jihlavě a všech „německých“ městech v Československu.[10] Otázka, zda může pobírat svou penzi v zahraničí (Rakousku) byla v roce 1921 předmětem poslanecké interpelace na ministra financí.[11]

Stroblova kniha Kamerad Viktoria sice nebyla zkonfiskována, ale československým ministerstvem vnitra byla v roce 1933 zakázána její doprava poštou. Na československé železnici pak byl vydán zákaz jejího rozšiřování pro zesměšňování ČSR a vyvolávání nenávisti k českému národu. Sám Strobl byl v dubnu 1933 z Československa vyhoštěn. Důvodem se stal jeho projev na pohřbu v Ústí nad Labem, ve kterém hrubě napadl český národ.[12] Podle Lidových novin z ledna 1937 byl později vypovězen i z Rakouska a stal se občanem Třetí říše.[13]

Rakouský nacistaEditovat

Již v roce 1933 vstoupil do NSDAP. Do roku 1938 se živil jako spisovatel, ale po obsazení Rakouska a jeho připojení k Hitlerovu Německu, se dal plně do služeb nacismu. V prosinci 1938 se stal zemským vedoucím říšské komory spisovatelů ve Vídni (Leiter der Reichsschrifttumskammer Wien).[14] Z jeho třídílných pamětí vydaných za války vyplývá, že ideologii nacismu uvěřil opravdu hluboce. Svou literární kariéru pak plně obětoval podpoře a propagandě nacismu.

Rodinný životEditovat

Byl ženat, s manželkou Gabrielle, rozenou Wittmannovou, měl syna Kurta.[9]

Závěr životaEditovat

Po konci světové války byl jeho dům vyrabován a později zkonfiskován. On sám dožil v chudobinci, je pochován v Pertoldsdorfu[9].

Vztah českého tisku ke Karlu Hansu StrobloviEditovat

Český tisk referoval o Karlu Hansi Stroblovi v zásadě pohrdavě, jeho literární díla považoval za podřadná, kritizoval protičeská vystoupení.[15][16] Plzeňské listy dokonce použily výraz „...ničemný Karl Hans Strobl...“ a o jeho článku „...jehož prolhanost, ničemnost a nízkost překonaly veškeré mety v tomto oboru dosud dosažené“.[17]

Od roku 1939, tj. od vzniku Protektorátu, český tisk změnil svůj tón na v zásadě pozitivní.[18] V poválečných letech se v českém tisku prozatím nepodařilo dohledat zmínky o Stroblově díle ani o jeho úmrtí.

DíloEditovat

Z díla Karla Hanse Strobla si svoji hodnotu dodnes uchovaly hororové povídky a romány ovlivněné romantismem a díly E. T. A. Hofmanna a E. A. Poea. Přesto, že v němčině vydal desítky knih, do češtiny jich bylo přeloženo minimálně, s ohledem na jeho nacionalistické proněmecké postoje.

Zakázaná vydáníEditovat

V sovětské poválečné okupační zóně byla zakázána tato Stroblova díla: Ein gute Wehr und Waffen (Leipzig 1915), Zwischen Weichsel und Karpathen (Weimar 1915), Dorf im Kaukasus (Leipzig 1936), Feuer im Nachbarhaus (Wien, Leipzig 1938), Die Heimkehr (Berlin 1941) a Die Weltgeschichte und das Igelhaus.[19][20] V NDR byla ještě zakázána kniha Tschechen (Leipzig 1920).[21]

Vydání v češtiněEditovat

  • Šílený psychiatr a jiné bizardní novely (povídky, autoři E.A. Poe, K.H. Strobl, Villiers de L´Isle-Adam, Praha, B. Procházka, 1922)
  • Hlava (Přel. H. Richter, Praha, B. Procházka, 1922)
  • Vzpoura v záhrobí (Fantast. román, překl. K. Černého, Praha, B. Kočí, 1923)
  • Půlnoční povídky (podivuhodné příběhy, z německého originálu Geschichten um Mitternacht, přeložili Vendula Kovářová, Anna Mácová, Lukáš Motyčka, Alžběta Peštová, Lenka Schindlerová a Věra Tichá, Olomouc, Univerzita Palackého, 2015)

V roce 2017 uvedl četbu na pokračování ze Stroblových Půlnočních povídek Český rozhlas, stanice Vltava.[22]

Romány z pražského prostředíEditovat

  •  
    Strobl, Karl Hans. Das Wirtshaus Zum König Przemysl (Román)
    Die Vaclavbude - ein Prager Studentenroman (román s autobiograf. prvky z období německo-českých studentských konfliktů v Praze v 90. letech 19. stol., Leipzig, Hermann Seemann, 1902 a Karlovy Vary, Leipzig, Adam Kraft, 1941)
  • Der Schipkapass (román z prostředí pražského německého buršenšaftu, Berlin, Kronen, 1914)
  • Das Wirtshaus "Zum König Przemysl" (Pražský příběh z období německé-českých studentských konfliktů, Leipzig, L. Staackmann, 1913 a 1934)
  • Die Fackel des Hus (Leipzig, L. Staackmann, 1929 a Karlovy Vary, Leipzig, Adam Kraft, 1942?)
  • Die Flamänder von Prag (nové vydání románu Der Schipkapass, Karlovy Vary, Drahowitz, Leipzig Sudetendeutscher Bücher-Bund, Adam Kraft,

1932 a Karlovy Vary-Drahovice, Leipzig, Adam Kraft, 1933 a 1943)

Ostatní vydání v němčiněEditovat

 
Strobl, Karl Hans. Die Vaclavbude
  • Aus Gründen und Abgründen, Skizzen aus dem Alltag und von drüben (Leipzig, Hermann Seemann Nachfloger, 1901)
  • Und sieh’, so erwarte ich Dich! (Leipzig : Herman Seeman, 1901)
  • Der Fenriswolf - Ein Provinzroman (Leipzig, Hermann Seemann Nachfolger, 1903?)
  • Die Starken (Divadelní hra o čtyřech dějstvích, Leipzig, Herman Seeman Nachfolger, 1903)
  • Die Eingebungen des Arphaxat (obr. na deskách R. Teschner, Winden i.M., J.C.C. Bruns Verlag, 1904)
  • Die gefährlichen Strahlen (Berlin, F. Fontane & Co., 1906)
  • Bedenksame Historien (Berlin, F. Fontane & Co., 1907)
  • Der Schipkapass (Berlin, F. Fontane & Co., 1908)
  • Der brennende Berg (Berlin, Vita Deutsches Verlagshaus, 1909)
  • Eleagabal Kuperus (Román, I. díl, München, Georg Müller, 1910)
  • Das Frauenhaus von Brescia (Leipzig, L. Staackmann, 1911)
  • Die knöcherne Hand und Anderes (München, Georg Müller, 1911)
  • Die vier Ehen des Matthias Merenus (Leipzig, L. Staackmann, 1913 a 1914)
  • Die drei Gesellen (Leipzig, L. Staackmann, 1914 a 1916)
  • Bismarck (Román ve třech dílech, Leipzig, L. Staackmann, 1915, 1917, 1919)
  • Madame Blaubart (Leipzig, Verlag der Wiking-Bücher, 1915? a Josef Singer, Berlin, 1929)
  • Zwischen Weichsel und Karpathen (rakousko-uherské hrdinské boje, Weimar, Gustav Kiepenheuer, 1915)
  • Die Kristallkugel (Leipzig, L. Staackmann, 1916)
  • Seide Borowitz (Leipzig, L. Staackmann, 1918)
  • Rest weg! (novely, Wien, Praha, Leipzig, Ed. Strache, 1919)
  • Der Attentäter (Leipzig, L. Staackmann, 1920)
  • Gespenster im Sumpf (fantastický vídeňský román, Leipzig, L. Staackmann, 1920)
  • Tschechen (Leipzig, Dürr u. Weber m.b.H., 1920)
  • Verlorene Heimat (Stuttgart, Robert Lutz, 1920)
  • Die alten Türme (Leipzig, L. Staackmann, 1922)
  • Der dunkle Strom (Leipzig, L. Staackmann, 1922)
  • Das Frauenhaus von Brescia (Leipzig, L. Staackmann, 1922)
  • Der Zauberkäfer (Wien, Leipzig, München, Rikola Verlag, 1923)
  • Rex (příběh psa a dvou lidí, Reichenberg/Liberec, Gebr. Stiepel, 1924 a 1928)
  • Das Geheimnis der blauen Schwerter (Leipzig, L. Staackmann, 1925)
  • Die Eier der Basilisken (pozoruhodné příběšhy, Reichenberg/Liberec, Gebr. Stiepel, 1926)
  • Der Goldberg (Leipzig, L. Staackmann, 1926)
  • Weihnachts-Geschichten (Hrsg. vom Deutschen Volksbildungsverein, Iglau/Jihlava, Theodor Illing, 1927 a 1928)
  • K.P. Qu. Geschichten und Bilder aus dem österreichischen Kriegspressequartier (Reichenberg/Liberec, Heimatsöhne, 1928)
  • Die vier Ehen des Matthias Merenus (Leipzig, L. Staackmann, 1929)
  • Die Entdeckung des magischen Menschen (Leipzig, Staackmann, 1930)
  • Der brennende Berg (Berlin, Ullstein, 1931?)
  • Prag - Geschichte und Leben einer Stadt (Praha, Kraus u. Co., Aussig/Ústí n. L., 1931)
  • Prolog zur Feier des 125jährigen Bestehens der Deutschen Technischen Hochschule in Prag (V Praze, vlast. nákl. 1931)
  • Goya und das Löwengesicht (Leipzig, L. Staackman, 1932)
  • Kamerad Viktoria (Leipzig, L. Staackmann, 1934)
  • Kaiser Rotbart (Leipzig : Quelle & Meyer, 1935? a České Budějovice, Leipzig, Moldavia, Othmar Reitterer, 1944)
  • Deutsche Mythologie (Jakob Grimm , zpracoval Karl Hans Strobel, Wien, Bernina-Verlag, 1939)
  • Prag - Schicksal, Gestalt und Seele einer Stadt (Wien, Adolf Luser, 1939 a Wien, Wiener Verlagsgesellschaft, 1941 a Praha, Reichsjugendführung, Befehlsstelle Böhmen und Mähren, Buchhandlung Czerny [distributor],

1943)

  • Totenhorn-Südwand (román z rakouských hor, Berlin, Vier Falken Verlag, 1939 a 1944)
  • Glückhafte Wanderschaft (České Budějovice,; Leipzig, Moldavia, 1942)
  • Heimat im frühen Licht (Vzpomínky z mládí, České Budějovice, Leipzig, Moldavia, 1942)
  • Der wilde Bismarck (Leipzig, L. Staackmann, 1942)
  • Dorf im Kaukasus (České Budějovice, Leipzig, Moldavia, Othmar Reitterer u. Co., 1943)
  • Die Streiche der schlimmen Paulette oder Die Insel der Enttäuschung (České Budějovice, Leipzig : Moldavia, Othmar Reitterer u. Co., 1943)
  • Die Weltgeschichte und das Igelhaus (3. díl vzpomínek, České Budějovice, Leipzig, Moldavia, Othmar Reitterer u. Co., 1944)
  • Böhmisches Glas (München, Europa, ca 1970)

FilmografieEditovat

Karl Hans Strobl byl autorem námětů následujících filmů:[23]

  • 1920 Nachtgestallten (horor, podle románu Eleagable Kuperus, německý film)
  • 1920, Die arge Nonne (Zlá jeptiška, rakouský film)
  • 1920, Das Frauenhaus von Brescia (podle stejnojm. románu, německý film)
  • 1925, Kavalír č. 42 (orig. název Blitzzug der Liebe, německá komedie)
  • 1931 Das Schicksal einer schönen Frau (německý film)
  • 1936 Nesmělý Cassanova (pův. název Der schüchterne Casanova, podle románu Aber Innocenz, německý film, režie a scénář Karel Lamač)
  •  1941, Heimkehr (německý film propagující nacismus a pokoušející se ospravedlnit vpád do Polska)

ZajímavostEditovat

V roce 1937 Lidové noviny vyslovily pohoršení nad tím, že se dva články Karla Hanse Strobla ocitly v československých čítankách pro německé děti.[13]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl Hans Strobl na německé Wikipedii.

  1. Matrika N, Jihlava, Nanebevzetí p. Marie, 1871-1879, snímek 142
  2. Úmrt. ozn. Ignaze Strobla (dostupné online v NK ČR, německy. Nikolsburger Wochenschrift. 17. 7. 1931, s. 3. Dostupné online. 
  3. Matrika oddaných, Jihlava-sv. Jakub, 1863-1872, snímek 260
  4. Pouliční buršácké bumly v Praze. Národní listy. 15. 12. 1898, s. 3. Dostupné online. 
  5. Rozmanitosti/Ze světa uměleckého. Plzeňské listy. 5. 12. 1908, s. 7. Dostupné online. 
  6. Encyklopedie města Brna: Karl Hans Strobl
  7. Aus unserer Südostfront (německy). Pilsner Tagblatt. 15. 8. 1916, s. 2. Dostupné online. 
  8. Der Krieg mit Italien (německy). Pilsner Tagblatt. 29. 9. 1915, s. 2. Dostupné online. 
  9. a b c Kohoutí kříž: Karl Hans Strobl (příloha)
  10. Denní zprávy. Lidové noviny. 3. 10. 1919, s. 2. Dostupné online. 
  11. Dotaz o K. J. Stroblovi. Lidové noviny. 16. 2. 1921, s. 3. Dostupné online. 
  12. Národní politika. 21. 6. 1934, s. 4. Dostupné online. 
  13. a b Jan Ort: O zlé nedůslednosti. Lidové noviny. 16. 7. 1937, s. 1. Dostupné online. 
  14. Dr. K. H. Strobl (německy). Das kleine Volksblatt. 4. 12. 1938, s. 25. Dostupné online. 
  15. „Deutsch-Brünn“. Lidové noviny. 12. 3. 1911, s. 1-2. Dostupné online. 
  16. Denní zprávy, „Národní svaz německých kritiků“. Národní listy. 9. 9. 1914, s. 4. Dostupné online. 
  17. Triumfující bestie. Plzeňské listy. 3. 12. 1908, s. 2. Dostupné online. 
  18. Nová kniha o Praze. Národní listy, Večerník (2. vyd.). 8. 4. 1939, s. 4. Dostupné online. 
  19. Vyřazená literatura 1946, písmeno S (německy)
  20. Auszusondernde Literatur 1947
  21. Vyřazená literatura 1953, písmeno S (německy)
  22. Český rozhlas, Vltava: Karl Hans Strobl, Půlnoční povídky
  23. IMDb: Karl Hans Strobl

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat