Karel Macháň

český hudební pedagog a hudební skladatel

Karel Macháň (28. března 1867 Holice v okrese Pardubice1935 Rusko) byl český hudební skladatel, folklorista, spisovatel a pedagog.

Karel Macháň
Základní informace
Narození28. března 1867
Holice, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1935 (ve věku 67–68 let) nebo 30. června 1904 (ve věku 37 let)
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Žánryklasická hudba a folklór
Povoláníhudební skladatel, hudební pedagog a folklorista
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V mládí studoval na gymnáziu ve Vysokém Mýtě a hudební vzdělání mu poskytl jeho strýc, který byl kapelníkem v Rovné. Nějaký čas byl v klášteře Milosrdných bratří ve Vídni. Stal se kapelníkem vojenské kapely v Petrovaradíně a v Niši.

V roce 1891 odešel do Bulharska, kde vyučoval na učitelských ústavech v Silistrii, Šumenu a Kjustendilu. Spolu s významným bulharským folkloristou N. Babačevem vydávali hudební časopis Kaval. Uveřejnili velmi cenné články o bulharské lidové hudbě. Problematika bulharské lidové hudby ho zaujala natolik, že záhy začal pilně přispívat do několika časopisů v Bulharsku, Německu aj. Zabýval se zejména vlivy orientální a byzantské hudby na bulharskou lidovou píseň.

Karel Macháň je též autorem několika učebnic hudby (Učebnik po muzikata, Učebnik po kitara, Kratak učebnik po pěnie). Za školu hry na housle byl v roce 1898 vyznamenán srbským králem Alexandrem.

Patrně v roce 1902 odešel do carského Ruska. Stal se brigádním kapitánem v Čardžuji, oblastním kapitánem Turkestanského vojenského okruhu v Kokanu. V Moskvě získal kvalifikaci učitele němčiny. Pedagogicky působil, tak jako řada jiných Čechů, ve významných kulturních centrech Batumi a Tbilisi. Ke konci života působil taktéž v moskevském rozhlase.

I když Karel Macháň většinu života prožil v zahraničí, můžeme v jeho osobnosti spatřit významného českého folkloristu, který se neopakovatelně zasloužil o zachování a rozvoj bulharské kultury.

  • Bulharské capriccio pro klavír a orchestr
  • Choro (opereta)
  • Četné směsi lidových písní a vojenské pochody

Literatura

editovat