Otevřít hlavní menu

Karel Lustig (29. prosince 1856 v Kardašově Řečici[1] - 5. dubna 1924) byl český pedagog, ředitel měšťanské školy, zakladatel muzea v Soběslavi, spisovatel, publicista, spolkově i veřejně činný.

Karel Lustig
ředitel soběslavského muzea Karel Lustig (1856-1924) jako Petr Vok
ředitel soběslavského muzea Karel Lustig (1856-1924) jako Petr Vok
Narození 29. prosince 1856
Kardašova Řečice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 5. dubna 1924 (ve věku 67 let)
na cestě ze Soběslavi
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Studium a učitelská praxeEditovat

Začal studovat gymnázium v Jindřichově Hradci, ale kvůli slabému prospěchu jej nedokončil. Následně studoval na německé reálce v Českých Budějovicích, kterou také ze studijních důvodů nedokončil. Propadl zde z matematiky a deskriptivní geometrie. Nakonec začal v roce 1872 studovat na učitele na Učitelským ústavu v Soběslavi, který úspěšně dokončil v roce 1877. Následně byl nucen nastoupit na tři roky na vojnu, kde v kadetní škole vyučoval krasopis. Dráhu civilního pedagoga zahájil ve Stráži nad Nežárkou, Milevsku a Bechyni. V 39 letech přišel (1895) do Soběslavi a zde se stal v roce 1899 ředitelem obecné a měšťanské chlapecké školy. Byl aktivní jako starosta Táborského krajinského spolku učitelstva a člen výboru Zemské ústřední jednoty.

Zakladatel muzeaEditovat

Zájem i čas věnoval Lustig sbírání zajímavých památek; stal se roku 1897 tvůrcem a správcem sbírek soběslavského muzea v Rožmberském domě- viz : [1]; uspořádal muzejní knihovnu. V té době vznikl základ cenných národopisných sbírek, zejména v souvislosti s velkou 'Národopisnou, školní a průmyslovou a včelařskou výstavou' v Soběslavi roku 1898. Ředitel Lustig měl pomoc a oporu v práci učitelky Emilie Fryšové a hodináře Aloise Březiny. Po náhlé smrti Karla Lustiga (při sobotní cestě ze Soběslavi k rodině) vedl městské muzeum až do roku 1940 obětavě rodák ze Soběslavi, bývalý řídící učitel Antonín Jungmann (1854-1945). Začátkem 20. století patřilo soběslavské muzeum k nejlepším takovým venkovským zařízením v Čechách. Dnešní Blatské muzeum v Soběslavi (pobočka Husitského muzea v Táboře) pečuje o přírodovědné a národopisné sbírky z regionu Blat a Táborska, návštěvníkům nabízí stálé expozice Příroda Táborska (v Rožmberském domě) a Národopis Blat a Kozácka (ve Smrčkově domě) a dále krátkodobé výstavy, přednášky a exkurze.

Publicista a spisovatelEditovat

V letech 1886-1891 redigoval „Zpravodaje hospodářské spol. pro polit. okres milevský“; redigoval a přispíval do publikací muzejního spolku v Soběslavi („Výstava v Soběslavi 1898“, muzejní sborníky r. 1900, 1901, 1903), od roku 1905 redigoval měsíčník "Staré a nové zvěsti ze Soběslavě a okolí" a "Věstník jihočeských muzeí". Kromě toho publikoval v mnoha tehdejších listech.

DíloEditovat

  • Z dějin Milevska, Milevsko 1890 (Vycházelo na pokračování v měsíčníku Zpravodaj hospodářského spolku pro politický okres Milevský, jehož byl od roku 1886 do roku 1891 prvním redaktorem)
  • Žena, Soběslav 1905
  • Na cestu životem (čtyři vydání)
  • Dospívající mládaži, Soběslav 1911
  • Stručný přehled českých dějin, Soběslav 1911
  • Hrad Choustník (1922)
  • (pod pseudonymem Ljubibratič) Poznání (1921)

RodinaEditovat

Otec Josef Lustig byl kupec a poštmistr v Kardašově Řečici, bratr Gustav Lustig byl vynálezce v oboru cukrovarnictví, (také ředitel cukrovaru v Čáslavi), průkopník letectví v Rakousku-Uhersku, známý mecenáš vědy, umění a chudých a druhý bratr Alois Lustig byl technik, vynálezce, esperantista[2] a na přelomu 20.století deset let starostou Kardašovy Řečice a publicista (např. v Národních listech).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. SAMENHOF, Ludwig. Adresaro (de la esperantistoj) por 1907. [s.l.]: [s.n.], 1908. Položka č. 14488. 

LiteraturaEditovat

  • Ottův slovník naučný, str. 560
  • [2]
  • Táborsko,srdce jižních Čech (1948)
  • Místopis Řečice Kardašovy I.-III., Jaromír Hrubý, Jindřichův Hradec, 1920, 1930, 1934.
  • Věk Lustigů, Jiří Sláma
  • Jubilejní sborník městského muzea v Soběslavi 1897 - 1947, Soběslav 1947, s. 20-22.

Externí odkazyEditovat