Otevřít hlavní menu

Emilie Fryšová (23. července 1840 Praha17. ledna 1920 Písek) byla česká pedagožka, zanícená etnografka a publicistka; jako sběratelka má zásluhu na bohatých muzejních národopisných sbírkách.

Emilie Fryšová
Narození 23. července 1840
Praha, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 17. ledna 1920 (ve věku 79 let)
Písek, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Citát
Pracovnice na národa roli dědičné
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Po studiích na německé učitelské průpravně několik let soukromě vyučovala v Karlových Varech. Potom působila na vyšší dívčí škole v Chrudimi, od roku 1873 na škole v Plzni a v roce 1886 přišla do Soběslavi.

Fryšová zde byla ředitelkou obecné a měšťanské školy. Vydala trojdílnou učebnici dějepisu pro měšťanské školy; přispívala do časopisů pedagogickými a národopisnými články – výsledky svých studií; byla zakladatelkou a čestným členem Zemské ústřední jednoty učitelek; v Soběslavi založila ženský spolek pro podporu chudé mládeže a také dětské jesle.

Kromě učitelské práce se dlouhodobě a pilně věnovala sběratelství a jako první upozornila na etnograficky zajímavé klasické blatské kroje i kroj kozácký. Byla obětavou a uznávanou spolupracovnicí zakladatele muzea – pedagoga Karla Lustiga. Její zásluhou je v muzeu rozsáhlá národopisná sbírka – ukázka života venkovského lidu, lidového umění a tvorby obyvatel veselsko-soběslavských Blat a Kozácka – severního Táborska. Název „kozácký“ nese táborský kroj pravděpodobně proto, že součásti oděvu připomínaly kozí ocásek a kozí růžky.[1] Fryšová sbírala a kupovala lidové výšivky, kroje a vzory z Blat (1500 kusů darovala Národnímu muzeu v Praze) a její sbírky svérázné krásy Blat obdivovali v roce 1895 návštěvníci Národopisné výstavy v Praze i roku 1898 velké Národopisné, školní a průmyslové a včelařské výstavy v Soběslavi, konané na oslavu otevření místního muzea.

Jméno Fryšové je také spojováno s Pískem, kde po skončení učitelské dráhy žila. V průběhu první poloviny 20. stol. pracovala v muzeu, uspořádala poprvé v Písku oddělení národopisné a tato sbírka byla podstatně rozšířena množstvím výšivek. Protože šlo především o blatské záležitosti, předalo je muzeum koncem padesátých let soběslavskému muzeu výměnou za preparáty přírodnin. V píseckém muzeu v těch letech pracoval také historik-profesor August Sedláček (rodák z Mladé Vožice) a archeolog-učitel Bedřich Dubský (z Komárova).

Emilie Fryšová zemřela v Písku ve svých nedožitých 80 letech – 17. ledna 1920 – a je zde i pochována. Sama si přála náhrobní nápis: „Pracovnice na národa roli dědičné“

Z dílaEditovat

  • Ukázky z dějin všeobecných. Pro I. třídu měšťanských škol. (Plzeň, 1882)
  • Ukázky z dějin všeobecných pro školu měšťanskou (vyd. Praha, 1887/3. díl)
  • O rozhraní kroje blatského a kozáckého (1900)
  • Ornament jihočeský (veliké ilustrované dílo národopisné), (Soběslav, 1902, vydala vlastním nákladem)
  • Jihočeská Blata (1913)

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat