Karel Emanuel I. Savojský

Karel Emanuel I. Velký, vévoda savojský, italsky Carlo Emanuele I, (12. ledna 156226. července 1630) byl vévoda mezi lety 1580–1630. Nejednou se také účastnil bojů, v nichž získal přízvisko Testa d' feu (Ohnivá hlava), nedosáhl velkých úspěchů. Byl také jedním z možných kandidátů na českou korunu, této možnosti se však sám vzdal. Byl vzdělaný a podporoval umění.

Karel Emanuel I.
vévoda savojský
Karel Emanuel Savojský na rytině od Dominicuse Custose
Karel Emanuel Savojský na rytině od Dominicuse Custose
Doba vlády 30. srpen 158016. červenec 1630
Narození 12. leden 1562
Rivoli, Savojsko
Úmrtí 26. červenec 1630
Savigliano
Předchůdce Emanuel Filibert Savojský
Nástupce Viktor Amadeus I. Savojský
Manželka Kateřina Michaela Španělská
Rod Savojští
Otec Emanuel Filibert Savojský
Matka Markéta Francouzská
Podpis Autografo di Carlo Emanuele I di Savoia.png
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

V politice kolísal mezi Francií a Španělskem, zprvu se držel Filipa II., jehož dceru Kateřinu pojal roku 1585 za manželku a téhož roku byl pasován na rytíře Řádu zlatého rouna. Využívaje rozervanosti Francie zmocnil se na podzim roku 1588 markrabství Saluzza a v letech následujících obsadil také Provenci a pomýšlel i na to, hlásit se o korunu francouzskou. Když však byl uznán Jindřich IV. králem, donutil Karla k míru, v něm sice Karel podržel Saluzzo, ale ostatní výboje, dokonce i části Savojska, musel postoupit Francii (1601).

Boje, které Karel v této době vedl proti protestantským kantonům švýcarským, hlavně výpravy (roku 1602 a 1609) proti Ženevě, skončily se bez úspěchu. Roku 1610 se Karel spolčil s Francií, ale po smrti Jindřicha IV. klonil se zase hned k Španělsku, hned k Francii. Po smrti císaře Matyáše (1619) se chtěl stát císařem a byl by za tím účelem rád zvolen býval též králem českým, měl také částečně zásluhu o vypravení pomocného sboru Mansfeldova do Čech, ale nebyl zvolen ani ve svaté říši ani v Čechách.

Ve snahách o rozšíření svého panství v Itálii byl rovněž nešťasten. Pokusil se opanovati roku 1613 Montferrat, roku 1623 Veltlin, roku 1627 Janov, ale veskrze bez účinku. Když vymřel knížecí rod mantovský (1627), snažil se Karel s pomocí rakouskou získati z dědictví aspoň Montferrat, ale vojsko francouzské vtrhlo do jeho zemí, opanovalo Pinerolo i Savojsko a ohrožovalo Turín. V té kritické chvíli Karel zemřel raněn mrtvicí.

Byl přítelem věd a umění, jež za své vlády horlivě podporoval, ale jeho četné neprospěšné války velmi škodily blahobytu země.

PotomciEditovat

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Ludvík Savojský
 
 
Filip II. Savojský
 
 
 
 
 
 
Anna Kyperská
 
 
Karel III. Savojský
 
 
 
 
 
 
Jean II de Brosse
 
 
Claudine de Brosse
 
 
 
 
 
 
Nicole de Châtillon
 
 
Emanuel Filibert Savojský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Portugalský
 
 
Manuel I. Portugalský
 
 
 
 
 
 
Beatrix Portugalská
 
 
Beatrix Portugalská
 
 
 
 
 
 
Ferdinand II. Aragonský
 
 
Marie Aragonská
 
 
 
 
 
 
Isabela Kastilská
 
Karel Emanuel I. Savojský
 
 
 
 
 
Jan Orleánský
 
 
Karel z Angoulême
 
 
 
 
 
 
Markéta de Rohan
 
 
František I. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Filip II. Savojský
 
 
Luisa Savojská
 
 
 
 
 
 
Markéta Bourbonská
 
 
Markéta Francouzská
 
 
 
 
 
 
Karel Orléanský
 
 
Ludvík XII.
 
 
 
 
 
 
Marie Klevská
 
 
Klaudie Francouzská
 
 
 
 
 
 
František II. Bretaňský
 
 
Anna Bretaňská
 
 
 
 
 
 
Markéta z Foix
 

ReferenceEditovat

Tento článek obsahuje text (volné dílo) z hesla „Karel. (Karel Emanuel I. Veliký, vévoda savojský)“ Ottova slovníku naučného, jehož autorem je Srv.

Externí odkazyEditovat

Předchůdce Karel Emanuel I. Savojský Nástupce
Emanuel Filibert vévoda savojský
15801630
Viktor Amadeus I.