Otevřít hlavní menu

Karel Chotek (etnograf)

český etnograf, fotograf a vysokoškolský pedagog

Karel Chotek (12. června 1881, Praha[1]24. září 1967, Praha) byl český etnograf a vysokoškolský pedagog.

Prof. PhDr. Karel Chotek
Narození 12. června 1881
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 24. září 1967 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Univerzita Karlova
Zaměstnavatel Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život a díloEditovat

Etnografii studoval[2] na Karlově univerzitě u profesora Lubora Niederla spolu s dalšími obory: historií, geografií a antropologií. Ve studiu pokračoval i na zahraničních univerzitách v Leidenu, Londýně, Paříži a ve Švýcarsku. Od roku 1906 byl členem Národopisné společnosti českoslovanské. Téhož roku otiskl v časopisu Český lid národopisnou studii Cerovo. V roce 1912 se habilitoval na Karlově univerzitě pro obor všeobecný národopis. V roce 1915 otiskl v Národopisném věstníku českoslovanském studii Široký důl - Národopisná studie české vesnice. V letech 1910-21 učil na gymnáziu v Ječné. V roce 1921 byl jmenován řádným profesorem na Univerzitě Komenského v Bratislavě, kde vedl národopisný ústav. V roce 1931 byl povolán na Karlovu univerzitu do Prahy. Mezi jeho žáky patřili Vilém Pražák, Emanuel Baláš nebo Ludvík Baran.

Během okupace Československa pracoval se Zdeňkem Wirthem v Národopisné komisi při České akademii věd a umění.

V roce 1945 se vrátil na Karlovu univerzitu, kde vedl národopisný seminář. Současně působil v letech 1947-1948 ve Státním fotoměřickém ústavu. V rámci spolupráce Národopisného semináře UK a Státního fotoměřického ústavu (SFÚ) proběhla v roce 1949

V letech 1949 – 1951 se podílel na tzv. akci "Z" – záchranné dokumentární akci SFÚ. Z této akce jsou dochovány fotografie a negativy, které pořídil Karel Chotek. Během výzkumu v červenci a srpnu 1949 byly dokumentovány vybrané oblasti na Českomoravské vrchovině, okolí Kroměříže, moravsko-slovenského pomezí (Javorník, Lhotky). Na Slovensku to pak byly obce v okolí Púchova, Spišské Hanušovce, Stará Ľubovňa, okolí Prešova, Lopašov, Červený Kameň, Nižné Ružbachy, Očová, Dlhá Lúka, Nižný Mirošov, Hunkovce, okolí Banské Bystrice a Turčianského Svätého Martina. Zpráva o této cestě byla otištěna v Národopisném věstníku českoslovanském za léta 1948-1950[3] Sbírka 551 negativů byla z archivu SFÚ po jeho zrušení převedena do archivu Etnologického ústavu AV ČR.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
  2. Matriky Univerzity Karlovy, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity – Karel Chotek *1881
  3. BARAN, Ludvík. Terénní výzkum národopisného oddělení Státního fotoměřického ústavu v Praze. Národopisný věstník českoslovanský. 1950, roč. XXXI, s. 329-331. ISSN 1801-9269. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat