Karanténa

držení osob nebo zvířat na izolovaném místě
Tento článek je o prevenci proti rozšíření nemoci. Další významy jsou uvedeny na stránce Karanténa (rozcestník).

Karanténa je držení osob nebo zvířat na izolovaném místě za účelem pozorování, zda se u nich projeví příznaky nějakého infekčního onemocnění. Je užívána na lidech nebo nákladech, které přicházejí z regionů ohrožených epidemií.

Původ slovaEditovat

Slovo karanténa pochází etymologicky z italského slova quaranta (čtyřicet); označení období 40 dnů, po kterou byli na lodích izolováni nemocní bez možnosti vrátit se ke břehu. Původně trvala třicet dní (trentino), ale pak došlo k rozšíření na čtyřicet (quarantino). Tuto proceduru aplikoval od 70. let 14. století Dubrovník, který se tak bránil proti moru. Stejný postup začaly o něco později využívat i Benátky, Janov, Pisa nebo Marseille.[1]

Francouzský výraz quarantaine zachovává i původní význam (asi čtyřicet, okolo čtyřiceti). Totéž platí o italském quarantena/quarantina. V mnoha jazycích je výslovnost podobná jako v češtině, jen s odchylkami v pravopisu; původ slova v nerománských jazycích nebývá, stejně jako u nás, na první pohled zjevný.

Příklady rozsáhlé karantényEditovat

Nejrozšířenější je izolace osob v místě, kde nemoc již propukla, znemožnění osobám cestovat a šířit tak nemoc. Taková karanténa byla uplatněna například v roce 2005 ve městě Etoumbi v Kongu. Dalším příkladem je povinná čtrnáctidenní karanténa v České republice v roce 2020, v období pandemie covidu-19. Původně se toto opatření týkalo pouze občanů České republiky, vracejících se z Itálie.[2][3] Po neustálém přírůstku nakažených se vláda ČR rozhodla karanténu rozšířit i na občany vracející se z tzv. rizikových oblastí (Číny, Jižní Koreji, Íránu, Španělska, Rakouska, Německa, Švýcarska, Švédska, Nizozemí, Belgie, Velké Británie, Norska, Dánska a Francie). Když i po tomto opatření počet nakažených nadále rostl, nařídila vláda povinnou karanténu všem občanům ČR vracejícím se odkudkoliv ze zahraničí bez výjimky. [4]

Karanténa v uměníEditovat

Známý je rámcový příběh Dekameronu renesančního spisovatele Giovanniho Boccaccia. Za moru ve Florencii roku 1348 opustí tři mladé ženy a sedm mladých mužů město a během pobytu na venkově si krátí čas vypravováním příběhů. Po čtrnácti dnech se skupina vrací do Florencie. Sám Boccaccio začal psát Dekameron roku též v roce 1348, když opustil Florencii před morem, který popisuje v první kapitole („Počíná se první den Dekameronu“).[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. MACKOWIAK, Philip A.; SEHDEV, Paul S. The Origin of Quarantine. Clinical Infectious Diseases. 2002-11-01, roč. 35, čís. 9, s. 1071–1072. Dostupné online [cit. 2017-04-29]. ISSN 1058-4838. DOI:10.1086/344062. 
  2. Z Itálie všichni povinně do karantény. Pod pokutou až tři miliony, rozhodla vláda - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. 2020-03-06 [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. 
  3. Ministerstvo zdravotnictví vydalo mimořádné opatření týkající se karantény občanů, kteří se vrací z Itálie. mzcr.cz [online]. Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2020-03-06 [cit. 2020-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-06. 
  4. ÚŘAD VLÁDY ČR. Vláda přijala další mimořádná opatření k prevenci šíření koronaviru, do karantény musí všichni přijíždějící z rizikových zemí [online]. Praha: MZČR [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. 
  5. FELIX, Jozef. Boccacciův Dekameron (IN:Giovanni Boccaccio: Dekameron). [s.l.]: SNKLU, 1965. S. 665. 

Externí odkazyEditovat