Kaple Nejsvětější Trojice (Bělá pod Bezdězem)

kaple v Bělé pod Bezdězem

Kaple Nejsvětější Trojice v Bělé pod Bezdězem je sakrální stavba v Bělé pod Bezdězem při silnici na Doksy z roku 1811.[1][P 1]

Kaple Nejsvětější Trojice
v Bělé pod Bezdězem
Kaple Nejsvětější Trojice (Bělá pod Bezdězem).jpg
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresMladá Boleslav
ObecBělá pod Bezdězem
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátmladoboleslavský
FarnostBělá pod Bezdězem
Statuskaple
Architektonický popis
Výstavba1811
Další informace
UliceTyršova
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

MnichovištěEditovat

Na místě pozdější kaple v lokalitě za městskými hradbami byl klášterní hřbitov, zmiňovaný již roku 1628,[1] s pomístním názvem "na mnichovišti," který sloužil pro pohřbívání poddaných kláštera ze vsí Vrchbělá a Podolí.[1] Fungoval pravděpodobně až do poloviny 18. století.[2] Při stavbě silnice z Bělé do Doks zde bylo v roce 1816 objeveno množství lidských kostí.[1]

Sousoší Nejsvětější TrojiceEditovat

 
Socha v zámecké kapli (2021)

Na konci 18. století byla na místě klášterního pohřebiště vztyčena pískovcová socha Nejsvětější Trojice[1][2] nesoucí dataci 1798.[3] Zřejmě po výstavbě kaple a silnice na Doksy (1811) byla přesunuta do kostnice na farní hřbitov[4], odkud byla roku 1863 vyzdvižena a postavena na hřbitově poblíž fary,[1][3] kde byla polychromována malířem Bubákem (Amand Bubák /1814–1877/ nebo Jan Bubák /1828– 1904/, bratři malíře Josefa Augusta Bubáka).[1][4] Později byla přemístěna do zadní části hřbitova za kostelem.[3] V srpnu 1940[3] byla ze hřbitova přesunuta do sálu městského muzea v Bělé, a od poloviny 20. století[5] je umístěna v lodi kaple sv. Josefa na bělském zámku.

KapleEditovat

Samotná kaple byla vystavěna v době budování silnice na Doksy na počátku 19. století. Na výstavbu kaple mělo být roku 1811 užito vápno vyráběné v bělských vápenicích.[1]

PopisEditovat

Kaple má obdélníkový půdorys, vzadu uzavřený půlkruhově.[6] Stěny jsou členěny vodorovnými rýhami. Portál v průčelí je zdoben dvojící toskánských pilastrů[6] a kladím krytým stříškou. Nad stříškou je půlkruhový světlík. Nad ním římsa a nízký tympanon.[7]

Interiér kaple rozděluje na dvě části vítězný oblouk tvořený toskánskými pilastry, presbytář je sklenut konchou.[7]

VybaveníEditovat

V kapli se nacházel obraz Nejsvětější Trojice z roku 1839 od Josefa Augusta Bubáka.[6][8]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. E. Poche datuje do 2. pol. 18. stol., J. V. Šimák do 1. pol. 19. stol., J. N. Jiřiště po roce 1835.

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h ŠIMÁČEK, Ferdinand. Paměti města Bělé pod Bezdězem. 2. vyd. Bělá pod Bezdězem: Tiskárna Čistá, 2000. S. 183, 239, 248. 
  2. a b MÜLLER, Josef; ŠVÉDOVÁ, Jarmila. Bělské hřbitovy I. Bělá pod Bezdězem: Městská kulturní zařízení, 2017. S. 42, 45. 
  3. a b c d DEJMEK, Bohumil; ZUMAN, František. Památky. Díl I.: V okresním museu v Bělé pod Bezdězem. Bělá pod Bezdězem: Musejní rada, 1941. (Knižnice „Bělsko v proudu staletí“; sv. 1). S. 21. 
  4. a b Zápis ve farní kronice
  5. JIŘIŠTĚ, Jan Nepomuk. Kostel a klášter sv. Václava, Augustiniáni v Bělé pod Bezdězem. Praha: Onyx, Česká provincie řádu sv. Augustina, 2012. 59 s. ISBN 978-80-86788-83-8. S. 18. 
  6. a b c POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 1. A/J. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 50, 51. 
  7. a b ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 141. 
  8. Malíř Josef August Bubák - 1. 6. 2013 v 22:46. Městská kulturní zařízení Bělá pod Bezdězem [online]. [cit. 2021-08-04]. Dostupné online.