Kamenný pastýř
Kamenný pastýř (též Zkamenělý pastýř[1], Kamenný muž, Zkamenělec či Zkamenělý slouha[2]) je menhir stojící osamoceně v poli 1 km severozápadně od obce Klobuky na Slánsku v okrese Kladno. Jedná se o nejvyšší menhir v Česku[2], 3,5 m vysoký neopracovaný sloupovitý balvan z tmavého železitého křídového pískovce.[3] Jde o jeden z mála kamenů v Česku, který lze s vysokou pravděpodobností považovat za skutečný pravěký menhir.
| Kamenný pastýř | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Kód památky | 20449/2-692 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Popis | |
| Výška | 3,5 m |
| Šířka | až 1 m |
| Umístění | |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°18′4,68″ s. š., 13°59′4,2″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
K menhiru vede trasa naučné stezky z Kokovic do Klobuk.[4]
Geologie
editovatMenhir tvoří rezavě hnědý, středně zrnný pískovec se železitým tmelem. Jeho výška je asi 340 cm (70 cm zapuštěno v zemi), šířka v nejširším místě zhruba metr, hmotnost asi 5 tun. Český geolog J. N. Woldřich již v 19. století tvrdil, že vztyčený kámen je zbytkem velmi hutného a zvětrávání více vzdorujícího jádra permských pískovců (jako např. známé skalní útvary Pokličky nedaleko Kokořína). Jemu oponoval J. L. Píč, roku 1898 dal u kamene kopat a ukázalo se, že kámen byl vztyčen uměle – byl osazen v písčité vrstvě nad podložní skálou. Co se datace vztyčení týče, převládá názor, že se tak stalo v období bójském.
Historie
editovatJe pravděpodobně pravěkého stáří, ovšem dokázáno to zatím nebylo.[3] Nejstarší doklady o Zkamenělém pastýři se datují do roku 1841, kdy byl zanesen v mapě.
Z roku 1852 je zachován zápis z kroniky v Klobukách: „… byla veliká bouře v kraji, při které zahrála si vichřice s kamenným mužem hru nepěknou a nikterak neodpovídající jeho důstojnosti. Vyvrátila jej totiž a porazila. Klobučtí se proto velmi rmoutili. Sešla se obecní rada a smluvila to, aby pro zachování staré památky byl kamenný muž zase postaven. Řízení práce té svěřeno jest jednomu příslušníku počestného pořádku mlynářského. Snadná robota pak to nebyla. Měli s ním několikahodinovou lopotu, než mu zase hlavu vztyčili. Potom přišli hudebníci a družičky. Bylo z toho mnoho radosti, že kamenný muž zase stojí v polích na stráži…“
Další záznamy jsou z let 1861, 1868, 1877. Z roku 1901 je dochováno svědectví účetního klobuckého cukrovaru, z nějž vyplývá, že 200–300 metrů severně od dnešního menhiru byly vyorány dva kameny z podobného materiálu a asi dvacet osm kroků od stojícího kamene směrem na Telce byl vyorán další větší kámen.
V roce 2007 bylo místo kolem pastýře upraveno (vydlážděno okolí a pěšinka k silnici). V bezprostřední blízkosti menhiru je možné se posadit na nízké dřevěné palisádové ohrazení. Podle některých názorů touto úpravou ztratilo místo „genia loci“ způsobeného romantickou představou polooděných pravěkých stavitelů sloužících u Pastýře dávné pohanské obřady.
Pověsti
editovatPodle místních obyvatel byl menhir obklopen šesti až dvanácti menšími kameny (snad kruhem menších megalitů), které však musely ustoupit orbě, a nazýván Pastýř se stádem (oveček). Jiná pověst praví, že se jedná o pastýře, kterému se jeho ovečky zatoulaly a on tak dlouho zoufalé stál, až zkameněl. Avšak nejznámější pověst praví: „… Pastýř při každém zvonění v kostelíku postoupí o jeden krok, který je veliký jako zrnko písku. Až přijde Zkamenělý pastýř ke kostelíku v Klobukách, nastane konec světa. Konce světa se však bát nemusíme, protože pokaždé, když zvoní na protější straně v Kokovicích, musí se kámen vrátit zpět.“ Českým megalitům se intenzivně věnoval Milan Špůrek, který je zakreslil do mapy a pokoušel se po vzoru zahraničních kolegů objevit geometrické, astronomické a případně další souvislosti. U klobuckého pastýře 30. dubna při východu slunce překryje postupně sluneční kotouč horu Říp a uvede tak počátek keltského svátku Beltain. Stejný úkaz se opakuje na začátku srpna, kdy začíná svátek Lughnasadh. Archeologové[kdo?] však Špůrkovy vývody odmítli.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Označení na turistické mapě
- ↑ a b Kamenný pastýř na webu Infocentrum Slaný. www.infoslany.cz [online]. [cit. 2009-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-25.
- ↑ a b SKLENÁŘ, Karel. Archeologické památky. Čechy-Morava-Slezsko.. Opava: OPTYS, 1993. ISBN 80-85819-08-2. S. 105.
- ↑ Naučná stezka Z Kokovic do Klobuk. Naučné-stezky.cz [online]. 2020-06-16 [cit. 2023-10-18]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Středočeské listy, Po stopách Keltů – kamenný pastýř. březen–duben 2005
- CÍLEK, Václav. Kameny a hvězdy. Praha: Dokořán. 2014, 288 s. ISBN 978-80-7363-603-6
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamenný pastýř na Wikimedia Commons
