Genius loci

Latinské slovní spojení

Genius loci je latinské slovní spojení znamenající „duch místa“.

V římské mytologii byl genius loci duch či bůžek ochraňující určité místo, často býval zobrazován jako had nebo jako postava s rohem hojnosti. V dnešním slovníku má však tento obrat spíš význam specifické atmosféry dané oblasti než jakési místní ochraňující síly (např.: genius loci, duch tohoto místa, převzal nad událostmi svou moc). V sociologickém a urbanistickém kontextu je vnímán jako stabilní znak identity dané lokality, který se zachovává v různých historických situacích a přechází z jedné do druhé, oživován novými existenciálními významy.[1]

ReferenceEditovat

  1. Genius loci, Sociologická encyklopedie, Jiří Ryba, poslední editace 11. 1. 2018

LiteraturaEditovat

  • Norberg-Schulz, Christian: Genius loci, Praha 1994
  • Martin Stejskal: Labyrintem míst klatých, Praha, Eminent 1994, str. 44
  • Genius loci, Sociologická encyklopedie, Jiří Ryba, poslední editace 11. 1. 2018

Externí odkazyEditovat