Kalmare ledung

Kalmare ledung (švédský výraz pro „námořní výpravu do Kalmaru“) je označení pro severní křížovou výpravu norského krále Sigurda I. (dříve účastníka norské kruciáty) na jih Švédska v roce 1123. Účelem válečného tažení byla násilná christianizace ještě stále pohanského Smålandu ve Švédském království.

Kalmare ledung
konflikt: Severní křížové výpravy
{{{alt}}}
Sigurdova flotila na norské výpravě, rytina G. Munthe, 1899
trvání: 1123
místo: Småland, Švédské království
výsledek: vítězství norských křižáků nad pohany,
úspěšná christianizace Smålandu
strany
kříž Norské království kladivo Mjöllni Småland ve Švédském království
velitelé
Sigurd I. Jorsalfar neznámý

PozadíEditovat

V roce 1080 byla většina Švédska až na výjimky oficiálně křesťanská, místy však mezi lidmi stále přežívala stará pohanská víra a kulty. Výraznou výjimku tvořila provincie Småland náležející k Švédsku (to se zatím nacházelo ve stavu před svou konsolidací), která zůstávala většinově pohanská a byla ovlivněna křesťanskou vírou jen minimálně. Většina obyvatelstva stále otevřeně věřila ve staré severské bohy a praktikovala obětní rituály. Přestože někteří z nich byli svolní se nechat přesvědčit ke křtu a konverzi k nové víře, často se zanedlouho navraceli zpět ke svému původnímu náboženství.

Výprava norského králeEditovat

 
Småland v dobách vikingů

Sigurdovo tažení lze poměrně přesně datovat díky Snorrimu Sturlusonovi. Uskutečnit se mělo někdy v létě před tzv. „velkou temnotou“, tj. před zatměním slunce 11. srpna 1124. Z toho vyplývá, že výprava se musela uskutečnit v období mezi červnem a srpnem roku 1123.

Král Sigurd I. Jorsalfar (účastník výpravy do Svaté země v roce 1107 a první panovník, který se kdy kruciáty osobně účastnil) nejprve uzavřel smlouvu s dánským králem Nielsem o společném tažení proti Smålandu a vnucení křesťanské víry pohanům silou. Z tohoto období chybí zmínky o (křesťanském) králi Švédska, přestože se společné tažení obou severských panovníků mělo odehrát proti nominálně švédské provincii a navíc měl dánský král za ženu švédskou princeznou Markétu Fredkullu. Dánský král však dohodu nedodržel a výpravy se nezúčastnil. Sigurd se vydal na výpravu sám a dobové švédské zdroje potvrzují, že mělo dojít k bojům norských křižáků s pohany v oblasti jihovýchodního cípu Smålandu a na ostrově Öland. Křižácké vojsko údajně přimělo obyvatele ke křesťanské víře a do Norska si sebou odnesli na 1 500 kusů dobytka a mnoho cenností.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kalmare ledung na anglické Wikipedii.