Otevřít hlavní menu
Snorri Sturluson je islandské jméno, v němž Sturluson je patronymum, nikoliv klasické příjmení. Tato osoba je v islandském prostředí označována pouze jako Snorri.

Snorri Sturluson (1179 Hvammur, Breiðifjörð23. září 1241 Reykholt) byl islandský historik, básník a politik.

Snorri Sturluson
Snorre Sturluson-Christian Krohg.jpg
Narození 1179
Hvammur
Úmrtí 23. září 1241 (ve věku 61–62 let)
Reykholt
Povolání spisovatel, básník, historik a politik
Národnost Islanďané
Rodiče Sturla Þórðarson (elder)
Příbuzní Sighvatr Sturluson (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Snorri pocházel z mocného a váženého rodu Sturlungů, který se ve Snorriho době stal nejmocnějším na Islandu a zapsal se do dějin jako věk Sturlungů. V dětství byl Snorri poslán na vychování k Jónovi Loftssonovi na dvorec Oddi, jenž byl důležitým kulturním centrem středověkého Islandu. Zde ve škole, kterou založil Jónův dědeček Sæmund Moudrý, získal vzdělání v latině, rétorice, teologii, geografii, islandských zákonech a genealogiích a v norské a islandské historiografii.

Když Jón Loftsson zemřel, bylo Snorrimu devatenáct let. Za dva roky se výhodně oženil s Herdis, dcerou bohatého kněze a velmože na Borgu na západním Islandu, někdejším sídle nejslavnějšího islandského pěvce skaldské poezie Egilla Skalagrímssona. Později získal další statky, z nichž na Reakjaholtu si zřídil trvalé sídlo.

V letech 12151218 byl zákonopravcem sněmu althingu, což byl nejvyšší úřad v zemi.

V letech 1218–1220 podnikl svou první cestu do Norska, kde byl s poctami přijat ještě nezletilým králem Haakonem Haakonarssonem a jarlem Skúlim, který říši spravoval. Na jejich počest napsal Snorri oslavnou báseň Háttalal (Výčet meter).

V té době se vztahy mezi Norskem a Islandem začaly rapidně zhoršovat a jarl Skúli se chystal vyslat na Island vojsko. Snorri se nabídl jako prostředník a slíbil Norům spojenectví, čímž si po návratu do vlasti získal nenávist svých krajanů. Na Islandu ale v zájmu Norů nic nepodnikl a tím si zase získal nepřátelství norského krále. Místo toho výhodnými sňatky svých dcer a spojenectvími rozšiřoval svůj majetek a politickou moc a v letech 12221231 byl opět zákonopravcem altingu. V této době (1220–1235) také Snorri budoval své literární dílo. V pozici nejmocnějšího muže Islandu se však Snorri neudržel dlouho. Manželství jeho dcer mělo krátké trvání, Snorri upadl do majetkových sporů se svými zeti a z bývalých spojenců se stali nepřátelé. Jeho bratr Sighvat a synovec Sturla ho přepadli a vypudili z Reykholtu.

Rok nato (1237) odejel do Norska, kde se ponejvíce zdržoval na dvoře Skúliho, který již povýšil na vévodu a činil si nároky na norskou korunu. Zde za dva roky dostal Snorri zprávu, že Sighvat i Sturla padli v bitvě a Reykholt je opět volný. Přes králův zákaz opustil se Skúliho pomocí Norsko a vrátil se na Island.

Na Islandu byl nyní Snorriho největším nepřítelem Gissur Þorvaldsson, jeho bývalý zeť, který již před tím zabil Sighvata a Strula a na němž si norský král vyžádal buď vydání Snorriho do Norska anebo jeho smrt. Gissur volil jistotu: v noci 22. září 1241 Snorriho v Reykholtu se sedmdesáti muži přepadl a dal ho stít ve sklepení jeho vlastního domu.

Poté Gissur během dvaceti let krvavých bojů získal veškerou moc na Islandu, ale za spojenectví s norským králem zaplatil ztrátou samostatnosti Islandu na 682 let (1262–1944).

DíloEditovat

JinéEditovat

O Snorriho době vypráví dílo Snorriho synovce Sturly Tórdarsona Sága o Islanďanech.

Externí odkazyEditovat