Kašpar Heřman Künigel

rakousko-český šlechtic

Kašpar Heřman Künigel (také Kaspar Hermann Künigl hrabě von Ehrenburg, svobodný pán zu Warth, v němčině Kaspar Hermann Künigl von Ehrenburg zu Warth) (18. listopadu 1745, Lnáře (Schlüsselburg) – 28. dubna 1824, Praha)[1] byl rakousko-český šlechtic, svobodný zednář a filantrop, zakladatel Pražského ústavu pro hluchoněmé[2], rada u apelačního soudu Českého království a autor náčrtů pro stavbu Stavovského divadla v Praze.

Hermann Künigl hrabě von Ehrenburg, svobodný pán zu Warth
Narození18. listopadu 1745
zámek Lnáře (Schlüsselburg)
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí28. dubna 1824 (ve věku 78 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Příčina úmrtífluidothorax
Povoláníúředník a majitel panství
Znám jakofilantrop, svobodný zednář, zakladatel Pražského ústavu pro hluchoněmé, autor náčrtů Stavovského divadla
RodičeSebastian Franz Künigl a Maria Theresia Gräfin Künigl
PříbuzníHermann Peter von Künigl (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Secesní Dům U Dörflerů čp. 931/I na pražských Příkopech stojící na místě zbouraného domu Kašpara Heřmana Künigela.

RodinaEditovat

Kašpar Heřman Künigel se narodil ve Lnářích na Prácheňsku jako nejstarší ze tří synů do šlechtické rodiny Künigelů, která přišla v roce 1712 do Čech z Tyrolska. Jeho otcem] byl Šebestián František hrabě Künigel z Ehrenburgu a Warthy (1720–1783), hejtman Klatovského kraje, matkou byla Maria Theresia, rozená Černínová (1726–1800), dcera Jana Václava hraběte Černína z Chudenic. V roce narození Kašpara Heřmana otec rodinný zámek Lnáře s panstvím prodal rodu Sweerts-Sporcků a zakoupil zámek a panství Bezděkov u Klatov, kde dále žila celá rodina i s dalšími syny Filipem Václavem (1763–1835) a Heřmanem Petrem (1765–1852). [3]

Bezděkovské panstvíEditovat

V Bezděkově, kde mimo jiné prožil dětství i spisovatel Svatopluk Čech, žil Kašpar Heřman Künigel se svou první manželkou Marií Theresií (manželství 1775–1799). Ve stejné době jako manželka zemřel v Bezděkově i spisovatel strašidelných románů Christian Heinrich Spiess,[4] který byl správcem na panství svého mecenáše Künigela. Hrabě Künigel se už v roce 1801 znovu oženil. Jeho druhou manželkou se stala Sophie ovdovělá Körnerová, rozená Bauerová von Bayreuth (1750–1817), herečka z Prahy a partnerka zemřelého Christiana Heinricha Spiesse.

Svobodné zednářstvíEditovat

Otec Šebestián František i syn Kašpar Heřman Künigel byli členy tzv. létající nebo putovní lóže (fr. loge volante, něm. Wanderloge) Sincerité (Upřímnost), založené v Litoměřicích a přesunuté do Klatov. Od roku 1784 až do zániku pražských lóží v roce 1794 byl Kašpar Heřman Künigel velmistrem lóže U devíti hvězd, předtím ještě velmistrem pražské lóže U tří korunovaných hvězd.

Veřejná zakladatelská činnostEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Biografický slovník HIÚ AV ČR, heslo: KÜNIGL zu Ehrenburg Kašpar Heřman.
  2. Kašpar Heřman Künigl (1745–1824), výročí úmrtí.
  3. Petr MAŠEK, Šlechtické dody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. díl, A-M. Argo Praha 2008, s. 513
  4. Ivo Fencl: Podivný Christian Heinrich Spiess, Neviditelný pes, 4. 7. 2008.
  5. STEINBAUER, Jan. O předcích zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda: Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  6. Martina Halířová: Jak nahradit rodiče?, časopis Živá Historie 6/2014.. www.triobo.online [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-24. 

LiteraturaEditovat

  • GRAFEN VON KÜNIGL, K. H. Germanien oder Tabellarische Uebersicht der germanischen Völker seit ihrer Bekanntwerdung, und der von ihnen gegründeten Staaten bis Ende des Jahres 1821. Praha: [s.n.], 1824 (3. vyd.). 151 s. 

Externí odkazyEditovat