Křovinář ostrovní

druh hada

Křovinář ostrovní (Bothrops insularis) je druh jedovatého hada z čeledi zmijovití a podčeledi chřestýšovití.

Jak číst taxoboxKřovinář ostrovní
alternativní popis obrázku chybí
Křovinář ostrovní
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Podtřídadiapsida (Diapsida)
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádhadi (Serpentes)
Čeleďzmijovití (Viperidae)
Podčeleďchřestýšovití (Crotalinae)
Rodkřovinář (Bothrops)
Binomické jméno
Bothrops insularis
Amaral; 1922
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výskyt a populace editovat

Had se endemicky vyskytuje pouze na tzv. Hadím ostrově (Queimada Grande) u břehů brazilského státu São Paulo. Tento ostrov má pouhých 43 ha. Stanoviště druhu zde tvoří travnaté i lesní plochy.[2] V roce 2008 byla celková populace odhadnuta na 2000–4000 jedinců.[3]

Biologie editovat

Jedná se o vysoce jedovatého hada, který je aktivní ve dne i v noci. Zatímco nedospělí jedinci se krmí na ještěrkách, stonožkách a obojživelnících, dospělci se specializují na tažné ptáky, které loví na zemi i na stromě.[3] Z terénního výzkumu potravních návyků křovináře ostrovního publikovaného v roce 2012 vyplývá, že tento had je potravně závislý na dvou druzích pěvců, kterými jsou drozd žlutonohý (Turdus flavipes) a elenie Elaenia chilensis.[4]

K námluvám dochází od března do července,[3] k samotnému páření od července do září. Doba gestace je kolem 4–5 měsíců. Vrh nastává mezi březnem a červnem, samice vrhá kolem 7 mláďat.[5][3]

Velikost editovat

Samci měří kolem 59 cm (interval 51–72 cm) a váží kolem 80 g. Samice jsou větší s průměrnou délkou kolem 72 cm (interval 56–94 cm) a váží v průměru 180 g, v krajním případě až 480 g.[6] Má delší ocas než křovinář žararaka, a tento ocas používá pro uchycení se na větvích keřů nebo stromů.

Stav ohrožení editovat

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje křovináře ostrovního za kriticky ohrožený druh. Křovinář obývá pouze jedinou lokaci s extrémně malou plochou a vypadá to, že jeho populace je na ústupu. Alespoň částečně k tomu přispívají pytláci, kteří křovináře chytají za účelem jejich prodeje do zoologických zahrad a soukromých chovatelů exotických druhů. Vegetace ostrova byla v minulosti spálena a i když je na cestě k obnově, její úplné zotavení zabere desítky až stovky let.[2]

Reference editovat

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. a b Bothrops insularis [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2021 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2021-3.RLTS.T2917A123180264.en. (anglicky) 
  3. a b c d MARTINS, Marcio; SAWAYA, Ricardo J.; MARQUES, Otavio A. V. A First Estimate of the Population Size of the Critically Endangered Lancehead, Bothrops insularis. South American Journal of Herpetology. 2008-08, roč. 3, čís. 2, s. 168–174. [168:AFEOTP2.0.CO;2.full Dostupné online] [cit. 2024-03-07]. ISSN 1808-9798. DOI 10.2994/1808-9798(2008)3[168:AFEOTP]2.0.CO;2. 
  4. MARQUES, Otavio A. V.; MARTINS, Marcio; DEVELEY, Pedro F. The golden lancehead Bothrops insularis (Serpentes: Viperidae) relies on two seasonally plentiful bird species visiting its island habitat. Journal of Natural History. 2012-04, roč. 46, čís. 13-14, s. 885–895. Dostupné online [cit. 2024-03-07]. ISSN 0022-2933. DOI 10.1080/00222933.2011.654278. (anglicky) 
  5. MARQUES, Otavio A. V.; KASPEROVICZUS, Karina; ALMEIDA-SANTOS, Selma M. Reproductive Ecology of the Threatened Pitviper Bothrops insularis from Queimada Grande Island, Southeast Brazil. Journal of Herpetology. 2013-09, roč. 47, čís. 3, s. 393–399. Dostupné online [cit. 2024-03-07]. ISSN 0022-1511. DOI 10.1670/11-267. 
  6. GUIMARÃES, Murilo; MUNGUÍA-STEYER, Roberto; JR, Paul F. Doherty. Population Dynamics of the Critically Endangered Golden Lancehead Pitviper, Bothrops insularis: Stability or Decline?. PLOS ONE. 22. 4. 2014, roč. 9, čís. 4, s. e95203. Dostupné online [cit. 2024-03-07]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0095203. PMID 24755842. (anglicky) 

Externí odkazy editovat