Juraj Haulík

chorvatský arcibiskup a kardinál slovenského původu

Juraj Haulík (maďarsky György Haulik de Váralya; 20. dubna 1788, Trnava, Horní Uhry11. května 1869, Záhřeb)[1] byl slovenský římskokatolický duchovní, první arcibiskup záhřebský a chorvatský kardinál. Po dvě období také vykonával funkci chorvatského bána a byl tudíž faktickým nejvyšším představitelem Chorvatského království.

Juraj Haulík
Narození20. dubna 1788
Trnava
Úmrtí11. května 1869 (ve věku 81 let)
Záhřeb
Místo pohřbeníKatedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava
NárodnostSlováci
Povoláníkatolický kněz, katolický jáhen a katolický biskup
Nábož. vyznáníkatolická církev
FunkceRoman Catholic Bishop of Zagreb (Agram) (1837–1852)
Roman Catholic Archbishop of Zagreb (1852–1869)
kardinál (od 1856)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

 
Busta Juraje Haulíka v záhřebské katedrále

Studoval teologii a filosofii v rodné Trnavě, poté v Ostřihomi a nakonec ve Vídni.

Po smrti záhřebského biskupa Alexandra Alagoviće v roce 1837 byl Haulík jmenován do jeho funkce. Po smrti chorvatského bána Franjo Vlašiće o tři roky později začalo jeho první období v této funkci. Během jeho úřadování byla zavedena chorvatština jako úřední a vyučovací jazyk ve školách. Jemu je také připisována zásluha na vzniku Matice chorvatské v roce 1842. Rovněž stál u zrodu záhřebského parku Maksimir.

Později ho v úřadu bána nahradil Maďar Ferenc Haller, který byl pověřen maďarizací Chorvatska. Prosazoval zákaz tehdejších projevů chorvatských vlastenců, kteří se označovali jako Ilyrové. Červencový protest organizovaný Chorvatskou národní stranou v roce 1845 nechal Haller násilím potlačit. Incident si vyžádal třináct mrtvých z řad protestujících, což vedlo k ukončení jeho působení ve funkci. Na jeho místo byl povolán opět Juraj Haulík.

Během jeho vlády v Chorvatsko-slavonském království byla roku 1847 chorvatština opět zavedena jako úřední jazyk. V roce 1848 během revoluce v Rakouském císařství, byl novým bánem jmenován generál Josip Jelačić, jenž významně přispěl k porážce vzbouřených Maďarů a současně hájil chorvatskou autonomii a podporoval národní uvědomění.

Jedním z dalších projevů rozšiřování autonomie Chorvatska v následujících letech bylo povýšení záhřebské diecéze na arcibiskupství a Haulíkovo jmenování prvním arcibiskupem a záhřebským metropolitou v roce 1852.[1] Tím se římskokatolická církev v Chorvatsku stala nezávislou na Uhrách. V roce 1856 byl Haulík ještě jmenován kardinálem.

Všechny tyto úřady zastával až do své smrti v roce 1869. Byl pochován v záhřebské katedrále Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava.

O svém původu prohlásil:

Narodil jsem se jako Slovák, ale zemřu jako Chorvat.[2]

Pocta editovat

 
Pamětní deska na Haulíkově rodném domě v Trnavě

V roce 1999 Chorvatsko a Slovensko vydaly a společnou emisi poštovních známek věnovanou Haulíkovi.[3]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juraj Haulik na anglické Wikipedii.

  1. a b Rođen Juraj Haulik [online]. Hrvatska radiotelevizija, 20 April 2015 [cit. 2017-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-11. (anglicky) 
  2. Juraj Haulik - borac za hrvatska prava i jezik [online]. 15 June 1999 [cit. 2020-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-10. (Chorvatští) 
  3. Cardinal Juraj Haulík - Arcibiskup záhřebský [online]. Chorvatská pošta [cit. 2013-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 6 March 2014. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Předchůdce:
Alexandr Alagović
  biskup záhřebský
18371852
  Nástupce:
Juraj Haulík (jako arcibiskup)
Předchůdce:
Juraj Haulík (jako biskup)
  1. arcibiskup záhřebský
18521869
  Nástupce:
Josip Mihalović
Předchůdce:
Franjo Vlašić
  chorvatský bán
první období

18401842
  Nástupce:
Ferenc Haller
Předchůdce:
Ferenc Haller
  chorvatský bán
druhé období

18451848
  Nástupce:
Josip Jelačić