Termín junta či chunta (obojí vyslovováno [chunta],[1] z latinského juncta, či jungerespojovat, dávat dohromady, slučovat) má ve španělsky a portugalsky mluvících zemích význam rady, komise, či výboru. V Portugalsku je takto označována obecní rada (Junta de Freguesia). Junta může být součástí vlády, nebo ji představovat. Princip junty vychází z „prvních“ junt, které byly vytvořeny na území Španělska, jako forma administrativního řízení proti Napoleonovi během Španělské války za nezávislost. S historií 20. století jsou junty většinou spojovány s krátkodobou formou státní vlády v Latinské Americe.

Vládní junta může být jakkoli ideologicky zaměřená, od levicové vlády, přes liberální, konzervativní juntu, až po nacionální. Junta, jejíž členové jsou vysocí představitelé z řad armády, je nazývána vojenská junta a je založená na vojenství a považována za jistou formu vojenské diktatury.

Příklady vládních junt z historieEditovat

Současné státy s režimem juntyEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Junta na německé Wikipedii a Military junta na anglické Wikipedii.

  1. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2021 [cit. 2021-02-07]. Heslo chunta. 
  2. Vojáci versus mniši aneb Povstání po myanmasku [online]. Tyden.cz, 2007-09-25 [cit. 2019-01-06]. Dostupné online. 
  3. Armáda se zmocnila vlády nad Fidži [online]. .idnes.cz, 2006-12-05 [cit. 2019-01-06]. Dostupné online. 
  4. Myanmarská junta obvinila Su Ťij z přijetí úplatku. Zabila další demonstranty proti puči. ČT24 [online]. [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. (česky) 

Související článkyEditovat