Josua Maaler

švýcarský farář a lexikograf

Josua Maaler, příjmení psáno také Maler či Mahler, (15. června 1529 Curych5. června 1599 Glattfelden) byl švýcarský farář a lexikograf. Je autorem prvního slovníku zaměřeného výhradně na němčinu.

Josua Maaler
Narození15. června 1529
Curych
Úmrtí5. června 1599 (ve věku 69 let)
Glattfelden
Povolánílexikograf a teolog
Tématalexikografie
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Josua Maaler se narodil roku 1529 v Curychu. Otec Balthasar Maaler byl knihař původem z Villingenu, který se v Curychu v roce 1524 usadil; matka Küngolt von Grafeneck byla před reformací abatyše z Königsfeldenu. Josua studoval teologii v Curychu, Lausanne a Oxfordu. Dne 4. března 1552 se stal farářem v curyšské čtvrti Witikon. Roku 1553 přesídlil do Elggu, kde sepsal svůj německý slovník Die Teütsch Spraach. V roce 1571 se stal farářem v Bischofszellu a roku 1582 nastoupil na faru ve Winterthuru, kde se zasloužil o modernizaci školství, zejména tamní dívčí školy. V roce 1598 se přestěhoval do Glattfeldenu, kde o rok později zemřel.

Maalerův slovník Die Teütsch spraach, vydaný roku 1561 v Curychu, je prvním velkým německým slovníkem, který jako základu pro lemmatizaci důsledně využívá německého jazyka. Podobné práce už sice existovaly – Petrus Dasypodius vydal v roce 1536 Dictionarium Latinogermanicum, Johannes Fries pak roku 1556 Novum Dictionariolum puerorum Latinogermanicum, slovníky s německo-latinskou částí. Maalerovo dílo čítající 1071 stran bylo však výrazně obsáhlejší a jako první se zaměřilo primárně na němčinu, ne na latinu, na což poukazuje i část podtitulu dergleychen bishär nie gesähen („dosud nikdy neviděno“).

Na rozdíl od Friese, jenž záměrně uvedl jednak regionální švýcarské, jednak nešvýcarské spisovné jazyky, se Maaler ve slovníku zaměřil čistě na hornoněmeckou, respektive švýcarskou jazykovou oblast, jak je patrné i z latinské části názvu Linguæ Teutonicæ, superioris praesertim, thesaurus („tezaurus německého jazyka, obzvlášť hornoněmeckého“) a úvodu díla Germaniæ linguæ dictiones, à superioribus Germanis et Heluetijs usurpatæ („výrazy německého jazyka, jak je používají horní Němci a Švýcaři“).

Die Teütsch spraach je v podstatě přeuspořádáním latinsko-německého slovníku Dictionarium Latino-Germanicum od Johanna Friese, který ve své práci vycházel z latinsko-francouzského slovníku Dictionarium seu Linguae Latinae Thesaurus od Roberta Estienna. Patrný je i vliv díla Konrada Gessnera. Za vznikem slovníku stála humanistická myšlenka ctít vlastenenecký jazyk, dílo je proto důležitým historickým svědectvím. Autor sám přitom dílu nepřikládal velký význam – ve své autobiografii ho vůbec nezmínil, a z předmluvy je patrné, že ho sepsal zejména na popud Christropha Froschauera, Konrada Gessnera a Johanna Friese.[1]

Slovník Die Teütsch spraach se nedočkal nového vydání, ani dotisku. Není jasné, zda je to kvůli jeho podobnosti s dílem Friese a Estienna, či přílišnému jazykovému zaměření na Švýcarsko.[2] Jistý je však jeho vliv na pozdější německou a současnou nizozemskou lexikografii.[3] Z německých lexikografů dílo analyzoval zejména Kaspar Stieler, v menší míře Johann Leonhard Frisch a pravděpodobně také Justus Georg Schottel; v Nizozemsku ho využil Cornelius Kiliaan.

Nejzásadnější roli hrál Maalerův slovník při vzniku prvního významného nizozemského slovníku, trojjazyčného Thesaurus Theutonicae linguae z roku 1573, jehož byl předlohou a hlavním zdrojem.[1]

  • Die Teütsch spraach. Alle wörter, namen und arten zuo reden in Hochteütscher spraach, dem ABC nach ordenlich gestellt unnd mit guotem Latein gantz fleissig unnd eigentlich vertolmetscht, dergleychen bißhär nie gesähen / Dictionarium germanicolatinum novum. Hoc est, Linguae Teutonicae, superioris praesertim, thesaurus / durch Josua Maaler, Burger zuo Zürich = a Iosua Pictorio Tigurino confectus & in lucem nunc primum editus., Curych 1561

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Josua Maaler na německé Wikipedii.

  1. a b Dictionarium latinogermanicum. Příprava vydání Jean de Serres. Reprogr. Nachdr. d. Ausg. Nuernberg 1539. vyd. Hildesheim: Olms 415 s. (Documenta linguistica, R1: Wörterbücher d. 15. u. 16. Jhdts). ISBN 978-3-487-05266-3. 
  2. HAUSMANN, Franz Josef; REICHMANN, Oskar; WIEGAND, Herbert Ernst. Wörterbücher: ein internationales Handbuch zur Lexikographie. Berlin, [BRD] New York: W. de Gruyter (International encyclopedia of lexicography). ISBN 978-3-11-009585-2, ISBN 978-3-11-012420-0. 
  3. KETTLER, Wilfried. Untersuchungen zur frühneuhochdeutschen Lexikographie in der Schweiz und im Elsass: Strukturen, Typen, Quellen und Wirkungen von Wörterbücher am Beginn der Neuzeit. Bern: P. Lang ISBN 978-3-03911-430-6. 

Literatura

editovat
  • Wilfried Kettler: Untersuchungen zur frühneuhochdeutschen Lexikographie in der Schweiz und im Elsass. Strukturen, Typen, Quellen und Wirkungen von Wörterbüchern am Beginn der Neuzeit. Peter Lang, Bern 2008, S. 594–625, ISBN 978-3-03911-430-6.
  • Gilbert de Smet: Einführung. V: Josua Maaler: Die Teütsch spraach. Dictionarium Germanicolatinum novum. Olms, Hildesheim 1971, S. V*–XXV*

Externí odkazy

editovat