Robert Estienne

Robert Estienne [robér eťjen], latinsky Stephanus (1503, Paříž7. září 1559, Ženeva), byl francouzský humanista, překladatel, lexikograf a tiskař 16. století, který pracoval na zdokonalení Erasmova vydání biblického textu a jeho kapitoly poprvé rozčlenil na verše.

Robert Estienne
Portret van Robert I Estienne Beroemde hervormers (serietitel) Icones virorum nostra patrumq. memoria illustrium (serietitel), RP-P-OB-55.218.jpg
Narození 1503
Paříž
Úmrtí 7. září 1559 (ve věku 55–56 let)
Ženeva
Povolání tiskař, vydavatel, klasický učenec a lexikograf
Děti Henri Estienne
Příbuzní Charles Estienne (sourozenec)
Paul Estienne (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se jako druhý syn slavného tiskaře Henri Estienna a získal vynikající humanistické vzdělání v latině, řečtině i hebrejštině. Roku 1526 se oženil s dcerou bohatého tiskaře J. Badia, s níž měl deset dětí. Téhož roku převzal tiskárnu pod vlastním jménem a vydával latinské a řecké klasiky, často se svými komentáři a předmluvami, ale také své vlastní latinské (Thesaurus linguae latinae, 1531) a latinsko-francouzské slovníky, pro něž poprvé použil označení „slovník“ (Dictionnaire, 1538). Od roku 1528 tiskl také nová a kriticky vylepšená vydání řecké a latinské bible s indexy a poznámkami, což mu vyneslo nepřátelství profesorů pařížské Sorbonna|Sorbonny. Ta byla pověřena cenzurou nových knih, které pro ni recenzovali „přísežní knihkupci“, mezi něž Estienne nepatřil.[1]

 
Titulní list řecko-latinského vydání Nového zákona se zavedením veršů (1551)

Roku 1540 jej král František I. jmenoval královským tiskařem a dal mu udělat nové řecké litery, které vyryl Claude Garamond. Estienne tiskl a vydával ročně 15-20 knih, dostával se však pod stále silnější tlak cenzorů. Po smrti krále Františka I. (1547) cestoval roku 1549 do Švýcarska, kde navštívil Ženevu, Basilej a Curych a seznámil se s reformátorem J. Calvinem. Roku 1550 se odstěhoval do Ženevy, přestoupil na kalvinismus a v následujícím roce vydal řecký Nový zákon, poprvé rozdělený na verše. Také v Ženevě byla cenzura, byla však vůči Estiennovi přátelská. Roku 1552-1553 vyšel jeho francouzský překlad bible a roku 1557 celá bible v původních jazycích s latinským překladem, rozdělená na verše.[2]

Po Robertově smrti obnovili jeho synové tiskárnu v Paříži.

VýznamEditovat

Robert Estienne se významně podílel na vzniku moderních slovníků a patřil mezi mistry tiskařského umění, největší význam však měl jeho podíl na kritickém zdokonalování řeckého biblického textu, který sám roku 1557 poprvé nazval „textus receptus“.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Armstrong, Robert Estienne, str. 165nn
  2. Armstrong, Robert Estienne, str. 72nn

LiteraturaEditovat

  • E. Armstrong, Robert Estienne, Royal Printer. An historical study of the elder Stephanus. Cambridge: Cambridge University Press 1954.
  • Ottův slovník naučný, heslo Estienne, Robert. Sv. 8, str. 766

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat