Robert Estienne
Robert Estienne [robér eťjen], latinsky Stephanus (1503, Paříž – 7. září 1559, Ženeva), byl francouzský humanista, překladatel, lexikograf a tiskař 16. století, který pracoval na zdokonalení Erasmova vydání biblického textu a jeho kapitoly poprvé rozčlenil na verše.
| Robert Estienne | |
|---|---|
_Icones_virorum_nostra_patrumq._memoria_illustrium_(serietitel),_RP-P-OB-55.218.jpg) | |
| Narození | 1503 Paříž |
| Úmrtí | 7. září 1559 (ve věku 55–56 let) Ženeva |
| Povolání | tiskař, vydavatel, klasický učenec, lexikograf, klasický filolog a gramatik |
| Témata | tiskařství |
| Děti | Henri Estienne François Estienne Robert Estienne |
| Rodiče | Henri Estienne a Guyonne Viart |
| Příbuzní | Charles Estienne a François Estienne (sourozenci) Paul Estienne (vnuk) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se jako druhý syn slavného tiskaře Henri Estienna a získal vynikající humanistické vzdělání v latině, řečtině i hebrejštině. Roku 1526 se oženil s dcerou bohatého tiskaře J. Badia, s níž měl deset dětí. Téhož roku převzal tiskárnu pod vlastním jménem a vydával latinské a řecké klasiky, často se svými komentáři a předmluvami, ale také své vlastní latinské (Thesaurus linguae latinae, 1531) a latinsko-francouzské slovníky, pro něž poprvé použil označení „slovník“ (Dictionnaire, 1538). Od roku 1528 tiskl také nová a kriticky vylepšená vydání řecké a latinské bible s indexy a poznámkami, což mu vyneslo nepřátelství profesorů pařížské Sorbonna|Sorbonny. Ta byla pověřena cenzurou nových knih, které pro ni recenzovali „přísežní knihkupci“, mezi něž Estienne nepatřil.[1]
Roku 1540 jej král František I. jmenoval královským tiskařem a dal mu udělat nové řecké litery, které vyryl Claude Garamond. Estienne tiskl a vydával ročně 15-20 knih, dostával se však pod stále silnější tlak cenzorů. Po smrti krále Františka I. (1547) cestoval roku 1549 do Švýcarska, kde navštívil Ženevu, Basilej a Curych a seznámil se s reformátorem J. Calvinem. Roku 1550 se odstěhoval do Ženevy, přestoupil na kalvinismus a v následujícím roce vydal řecký Nový zákon, poprvé rozdělený na verše. Také v Ženevě byla cenzura, byla však vůči Estiennovi přátelská. Roku 1552-1553 vyšel jeho francouzský překlad bible a roku 1557 celá bible v původních jazycích s latinským překladem, rozdělená na verše.[2]
Po Robertově smrti obnovili jeho synové tiskárnu v Paříži.
Význam editovat
Robert Estienne se významně podílel na vzniku moderních slovníků a patřil mezi mistry tiskařského umění, největší význam však měl jeho podíl na kritickém zdokonalování řeckého biblického textu, který sám roku 1557 poprvé nazval „textus receptus“.
Odkazy editovat
Reference editovat
Literatura editovat
- E. Armstrong, Robert Estienne, Royal Printer. An historical study of the elder Stephanus. Cambridge: Cambridge University Press 1954.
- Ottův slovník naučný, heslo Estienne, Robert. Sv. 8, str. 766
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Estienne na Wikimedia Commons - Digitalizované tisky R. Estienne, Univerzita v Tours
