Otevřít hlavní menu

Joseph Maria Wolfram

český hudební skladatel a politik

Joseph Maria Wolfram (21. července 1789 Dobřany [1]30. září 1839 Teplice) byl český hudební skladatel a politik německé národnosti.

Joseph Maria Wolfram
Základní informace
Narození 21. července 1789
Dobřany
Úmrtí 30. září 1839 (ve věku 50 let)
Teplice
Žánry klasická hudba a opera
Povolání politik, hudební skladatel a právník
Sídlo Teplice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se v Dobřanech u Plzně v německé rodině. Studoval filosofii na Karlově univerzitě v Praze a vedle toho soukromě harmonii u Leopolda Koželuha. V roce 1811 odešel do Vídně, aby pokračoval ve studiu práv a dále studoval i hru na klavír a skladbu u Josefa Drechslera. V roce 1813 se však přestal zabývat hudbou profesionálně. Oženil se s Annou roz. Himmelfahrtovou a vrátil se do Prahy, kde působil u Krajského soudu. Od roku 1816 pracoval jako advokát v Toužimi. V roce 1818 byl jmenován soudcem v Krupce a konečně roku 1819 soudcem v Teplicích. V Teplicích se pak v roce 1824 stal starostou. Tuto funkci vykonával až do své smrti 30. září 1839.

DíloEditovat

 
Předehra ke třetímu jednání opery Das Schloß Candra

Přestože se hudba nestala Wolframovým hlavním zaměstnáním, dále pokračoval v komponování. Zvláště úspěšné byly jeho opery.

  • Diamant (Teplice, okolo r. 1820)
  • Herkules (1826, Drážďany)
  • Maja und Alpino oder Die bezaubert Rose (24. května 1826, Praha)
  • Alfred (1828, Praha)
  • Die Normannen in Sicilien (1828, Drážďany)
  • Prinz Lieschen (1829)
  • Der Bergmönch (libreto Karl Borromäus von Miltitz, 14. března 1830, Drážďany)
  • Das Schloß Candra (hrdinská opera, 1. prosince 1832, Drážďany)
  • Wittekind (1838)

Opera Alfred byla natolik úspěšná, že vedení Stavovského divadla zvažovalo náhradu kapelníka Carl Maria von Webera Josephem Wolframem.

Kromě oper komponoval i hudební komedie, písně, symfonie, smyčcové kvartety a klavírní skladby. Katalogizací díla Josepha Wolframa se u nás zabývá muzikolog Tomáš Spurný.

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

  • Widmar Hader: Die deutsche Volksoper in den böhmischen Ländern. Studia Minora Facultatis Philosophicae Universitatis Brunensis. H 38–40, 2003–2005 (dostupné ZDE)
  • Ute Flögel: Es stabreimt sich nicht nur - Böhmische Brückenbauer machen sich auch selbst einen Reim auf die mannigfachen europäischen Gebote der Stunde: Kulturpreise 2014. Kulturportal West Ost

Externí odkazyEditovat