Otevřít hlavní menu

Josef Veverka (novinář)

český politik a novinář

Josef Veverka (4. února 1903 Nymburk8. října 1971 Liberec[1][2]) byl český a československý novinář, politik a poválečný poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění za Československou sociální demokracii. Po roce 1948 pronásledován a vězněn.

RNDr. Josef Veverka

Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946

Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Stranická příslušnost
Členství ČSSD

Narození 4. února 1903
Nymburk
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 8. října 1971
Liberec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Univerzita Karlova
Sorbonna
Profese novinář, spisovatel a politik
Ocenění Cena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2013)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

BiografieEditovat

Pocházel ze známého rodu bratranců Veverkových, vystudoval zeměpis na Karlově univerzitě a na pařížské Sorboně. Byl novinářem a politikem, redaktorem tisku a od roku 1920 členem sociální demokracie. V letech 1937–1938 působil jako redaktor listu Ještědský obzor a tajemník strany v Liberci. V období let 1938–1939 byl redaktorem Stráže lidu v Mladé Boleslavi. Od února do května 1940 působil coby vedoucí redaktor Dělnického rozhlasu v Praze. Od roku 1938 do roku 1940 se angažoval v odbojovém Národním hnutí pracující mládeže. V květnu 1940 byl zatčen a odsouzen na dva roky. Po propuštění se opět zapojil do domácího odboje a od roku 1944 do roku 1945 byl znovu uvězněn.[2]

Po válce se stal šéfredaktorem deníku Stráž severu v Liberci, kde ostře protestoval proti totalitárním praktikám KSČ a zasazoval se o obranu německých antifašistů. Od roku 1946 do roku 1948 zasedal v ústředním výkonném výboru ČSSD. Patřil ke stoupencům Majerova křídla.[2]

V letech 19451946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSSD. Setrval zde do parlamentních voleb v roce 1946, pak se stal za sociální demokraty poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal formálně až do voleb do Národního shromáždění roku 1948.[3][4]

Po únorovém převratu v roce 1948 byl propuštěn z redakce Stráže severu a vyloučen ze sociální demokracie. V září 1949 byl internován v pracovním táboře, pak zatčen a v červnu 1950 odsouzen na 12 let vězení. V roce 1954 byl znovu odsouzen na doživotí, později mu trest byl zmírněn na 21 let. Z vězení byl nakonec propuštěn na zásah britské Labour Party v roce 1964.[2]

Během pražského jara v roce 1968 se angažoval v demokratickém hnutí. Angažoval se v přípravném výboru pro obnovu sociální demokracie a působil v čele liberecké organizace K 231.[2] Spolupracoval s Klubem angažovaných nestraníků. Zemřel v roce 1971 na počátku normalizace v Liberci.

V roce 2007 byl navržen[5][6]senátem ČR in memoriam na řád T. G. Masaryka.

OceněníEditovat

V roce 2013 mu byla udělena Cena Václava Bendy (in memoriam).[7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. MFN 116770 [online]. biblio.hiu.cas.cz [cit. 2012-01-06]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e Veverka Josef [online]. historiecssd.cz [cit. 2015-02-16]. Dostupné online. (česky) 
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-06]. Dostupné online. (česky) 
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-29. (česky) 
  5. senátor Škaloud. www.skaloud.net [online]. [cit. 2007-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-11. 
  6. 79. USNESENÍ ORGANIZAČNÍHO VÝBORU z 12. schůze konané dne 22. května 2007 k usnesení Podvýboru Organizačního výboru pro státní vyznamenání k návrhům na udělení nebo propůjčení státních vyznamenání
  7. Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2012 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2013 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat