Josef Sokol

český poslanec Českého zemského sněmu, novinář, pedagog a spisovatel

Josef Sokol (4. července 1831 Horní Jelení[1]4. dubna 1912 Praha) byl český pedagog a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Josef Sokol
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1895 – 1901
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1891 – 1907
Stranická příslušnost
Členstvímladočeská strana

Narození4. července 1831
Horní Jelení
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí4. dubna 1912 (ve věku 80 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
DětiKarel Sokol, Vilma Seidlová-Sokolová, Bohuslava Sokolová
Profesepedagog, spisovatel, novinář a politik
CommonsJosef Sokol
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

Vychodil obecnou školu v rodné obci, pak vystudoval nižší reálku v Hradci Králové a učitelský ústav. Po dobu jednoho roku studoval pražskou techniku, ale pak odešel z Prahy a od roku 1853 pracoval jako učitel v Kostelci nad Orlicí, od roku 1860 v Heřmanově Městci. Působil jako pedagog v rodině Kinských, kde sepsal učebnici češtiny Schule der böhmischen Sprache, jež pak byla opakovaně vydávána a získala si popularitu. V roce 1867 byl učitelem na Smíchově, od roku 1873 vyučoval na učitelském ústavu v Praze. Ředitel tohoto ústavu přizval Sokola do komise pro tvorbu nových učebnic. Podílel se na sepsání čítanek pro obecné a měšťanské školy, sám do nich přispěl krátkými instruktážními texty. Publikoval i odborné studie zaměřené na pedagogiku a byl aktivní v učitelském spolkovém a stavovském životě. V roce 1882 na sjezdu učitelů v Plzni prohlásil: „české dítě patří do české školy“ a toto heslo se pak stalo vodítkem pro českou školskou a menšinovou politiku v následujících dekádách. Na sjezdu v Brně roku 1884 pak pronesl pojednání na téma Národ a jeho vychovávání. Psal i povídky pro mládež a v letech 1869–1875 byl redaktorem časopisu Škola a život. V letech 1883–1899 vedl s Františkem Šimáčkem časopis Jarý věk.[2][3]

V zemských volbách roku 1895 získal mandát poslance Českého zemského sněmu za mladočeskou stranu. Na zemském sněmu setrval do roku 1901.[3] Ve volbách roku 1891 se stal i poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval městskou kurii, obvod Pardubice, Holice aj. Mandát obhájil za týž okrsek i ve volbách roku 1897 a volbách roku 1901. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1907.[4][5][6]

V roce 1896, když se mladočeská strana názorově rozdělila během projednávání takzvané Badeniho volební reformy na Říšské radě, patřil Sokol k vnitrostranické opozici, která odmítala tento návrh podpořil. Reforma sice výrazně rozšiřovala volební právo, ale zachovávala kuriový systém a tedy nerovnost voličských hlasů. Sokol patřil mezi 15 mladočeských poslanců, kteří i ve finálním hlasování odmítli vládní předlohu podpořit.[7]

Koncem 19. století se uvádí jako člen sboru obecních starších v Praze.[3] Zasedal zde v období let 1885–1899.[2] Byl otcem českého politika Karla Sokola[8] a spisovatelek Vilmy Seidlové a Bohuslavy Sokolové.

Poslední roky před smrtí již trávil na odpočinku. Zemřel po několikadenním onemocnění, které začalo vlivem úrazu utrpěného na ulici. Když procházel po pražských Příkopech, vyjel z průjezdu domu U Špinků povoz; Josef Sokol z uleknutí odskočil a při pádu se poranil.[2] Pohřben byl na Olšanských hřbitovech v hrobce s výzdobou sochaře Ladislava Šalouna.

 
Hrobka rodiny Sokolovy na Olšanských hřbitovech (autor busty J. Sokola Ladislav Šaloun)

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1830-1861 v Horním Jelení, sign.495, ukn.2619, str.10. Dostupné online
  2. a b c Josef Sokol. Národní listy. Duben 1912, roč. 52, čís. 93, s. 2. 
  3. a b c NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. Kapitola Sokol Josef. 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. Jmenný rejstřík poslanců 1901–1907, http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&page=2785&size=45
  6. V publikaci Česká společnost 1848–1918, s. 686 chybně uváděno, že poslancem Říšské rady jen do roku 1901.
  7. Urban, Otto: Česká společnost 1848–1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 450–451. Dále jen: Česká společnost 1848–1918. 
  8. Česká společnost 1848-1918. 686

Externí odkazy editovat