Josef Kratochvil (filozof)

Josef Kratochvil (9. března 1882, Dolní Kounice – 7. dubna 1940, Brno) byl český (resp. moravský) křesťanský filozof, spisovatel a vysokoškolský pedagog.

PhDr. Josef Kratochvil
PhDr. Josef Kratochvil
Narození	9. března 1882 Dolní Kounice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	7. dubna 1940 (ve věku 58 let) Brno Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně sk. 28, hrob 76-79 49.1720075N, 16.5932633E
Alma mater	Papežská univerzita Gregoriana Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	filozof, vysokoškolský učitel, překladatel, učitel, knihovník a redaktor
Ocenění	čestný člen (1925) čestné občanství (1930)
Choť	Anežka (Anuše) Kratochvilová, roz. Simonidesová (1910–1940)
Děti	Josef Kratochvil Antonín Kratochvil
Rodiče	Alois Kratochvil, Kateřina roz. Bajerová
Příbuzní	Jiří Kratochvil - vnuk Jef Kratochvil - vnuk Jan Kratochvil - vnuk
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Kratochvil na tablu vyučujících bohoslovecké fakulty Karlovy univerzity v roce 1928

Hrob Josefa Kratochvila

Život

Narodil se v Dolních Kounicích jako syn kováře Aloise Kratochvila a Kateřiny, rozené Bajerové. V deseti letech ztratil otce. Vystudoval české gymnázium v Brně (už během středoškolského studia přispíval do studentských časopisů). Maturoval s výborným prospěchem v roce 1901, poté začal studovat v brněnském bohosloveckém učilišti. Díky jeho nadání ho brněnský biskup František Bauer poslal studovat na Gregoriánskou univerzitu v Římě. Zde se věnoval studiu filozofie a přírodních věd, 1. července 1904 se stal magistrem filozofie. Vzhledem k tomu, že necítil povolání ke kněžství, po návratu z Říma se zapsal na Karlovu univerzitu na studia klasické a moderní filologie a filozofie. V roce 1905 na dva roky přerušil studia, aby si jako vychovatel v rodině hraběte Leopolda ze Šternberka v Častolovicích nad Orlicí vydělal na další studium. V roce 1908 založil s literárním historikem Vilémem Bitnarem a malířem Emilem Pacovským revui Meditace („k pěstování křesťanské filozofie moderní metodou a v úzkém vztahu k mystice“). Vysokoškolská studia dokončil v roce 1909, získal aprobaci pro vyšší střední školy z jazyka německého a francouzského a filozofie.

V únoru 1910 byl jmenován profesorem reálného gymnázia v Příboru. V říjnu téhož roku se zde oženil s dcerou ředitele školy Anežkou (Anuší) Simonidesovou (2. listopadu 1890 Kroměříž – 14. listopadu 1977). Zde učil do roku 1919, kdy se stal pracovníkem brněnské Zemské a univerzitní knihovny (posléze jako vrchní rada archivní služby). V roce 1924 získal doktorát filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (dizertace Kolísání pozornosti a pokus o jeho výklad). Od roku 1925 přednášel jako soukromý docent dějiny filozofie na Teologické fakultě této univerzity. V roce 1919 byl navržen na mimořádného profesora křesťanské filozofie na teologické fakultě bratislavské univerzity. Tato fakulta však nebyla zřízena. Převážnou část svých prací věnoval dějinám filozofie. V roce 1929 vydal Filosofický slovník, ve kterém vysvětlil nejdůležitější filozofické pojmy i stručná data o nejvýznamnějších představitelích oboru. Publikace vyšla postupně ve čtyřech vydáních. Další dílo - Základy filosofie věků - jsou prvním českým pokusem o přehledné zpracování systematické filozofie.

Působil ve Spolku katolických profesorů (spoluzakladatel a předseda) a Masarykově Akademii práce (1929).

V lednu 1940 byl zatčen gestapem, na následky výslechů zemřel začátkem dubna téhož roku. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, sk. 28, hrob č. 75.

Ocenění

V roce 1925 jmenován čestným členem Papežské akademie sv. Tomáše Akvinského, o pět let později byl jmenován čestným občanem Dolních Kounic.

Bibliografie

• Vývoj problému Boha ve filosofii řecké před Sokratem, 1905;
• Filosofa Seneky rozhovor o duševním klidu, 1907;
• Filosofa Seneky rozprava o krátkosti života, 1907;
• Záhada spiritismu, 1907;
• Dnešní otázky filosofické, 1908;
• Pojem a význam mystiky, 1908;
• Rozpravy filosofické, 1908;
• Záhada Boha ve filosofii antické, 1908, 1920;
• Úvod do filosofie, 1911, 21920;
• Časové úvahy filosofické, 1913;
• Věda a víra ve filosofii středního věku, 1914;
• Otázky a problémy, 1916;
• Filosofické essaye, 1920;
• Filosofie středního věku, 1924;
• Katolík a politika, 1924;
• Přehledné dějiny filosofie, 1924;
• Základní myšlenky křesťanského solidarismu, 1924;
• Filosofická propedeutika, 1925;
• Problém mystické intuice ve filosofii středního věku, 1925;
• Filosofie starověká, 1927, 1935 (Meditace věků I);
• Nové filosofické essaye, 1927;
• Filosofický slovník (s K. Černockým), 1929, 1937 (s K. Černockým, O. Charvátem);
• Filosofie středního věku, 1929 (Meditace věků II);
• Filosofie novověká, 1930 (Meditace věků III);
• Novoscholasticismus, 1930;
• Otázky pedagogické, 1930;
• Náboženství Kristovo a světový názor, 1931;
• Sv. Augustina Rozhovor o blaženém životě, 1931;
• Základní směrnice křesťanské nauky sociální, 1931;
• Filosofie nejnovější, 1932 (Meditace věků IV);
• Náboženství Kristovo a protikřesťanská filosofie, 1932;
• Základy filosofie věků, 1932;
• Křesťan a veřejný život, 1933;
• Problém politické moci ve filosofii scholastika XVI. století F. Suareza, 1933;
• Katolicismus a sociální otázka, 1934;
• Záhada mystického nazírání v novější scholastice, 1936;
• Filosofický slovník (1937)
• Přehled vývoje české filosofie, 1938;
• Příručka dějin filosofie, 1938;
• Rukověť filosofie, 1939;
• Dějiny filosofie I–II, 1939, 1940.

Časopisecké příspěvky:

• články v časopisech Archa Archivováno 10. 12. 2021 na Wayback Machine., Archiv literární, Časopis katolického duchovenstva Archivováno 24. 9. 2021 na Wayback Machine., Hlídka, Museum, Nový obzor, Nový věk, Nový život, Studentská hlídka, Vychovatelské listy.

Odkazy

Literatura

• Moravský filosof PhDr. Josef Kratochvil 1882–1940, ed. Adolf Gajdoš, 1941

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Kratochvil na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Kratochvil (filozof)
• Josef Kratochvil v Encyklopedii dějin města Brna
• Profil na webu FF MU
• Filozof PhDr. Josef Kratochvil knihovníkem
• Hrob Josefa Kratochvila na portále BillionGraves.com

Autoritní data	AbARTP: 24640 Biblio: d19251e2-ed2e-4b7b-ae0f-123610424156 NKC: jk01062978 BNF: cb123901274 (data) GND: 118566202 ISNI: 0000 0000 6136 3324 LCCN: nr92001642 PLWABN: 9810580038105606 SUDOC: 240725697 VcBA: 495/208913 VIAF: 32788548 WorldCat Entities: E39PBJhH3gmp9HgY4Jxppt69Xd

Portály: Lidé | Morava | Křesťanství