Otevřít hlavní menu

Josef Hasil (* 8. února 1924 v Zábrdí u Prachatic) je bývalý šumavský převaděč a později agent americké zpravodajské služby CIC. Pro své schopnosti a svou nepolapitelnost byl označovaný jako Král Šumavy (tak ho ve svých spisech označila sama Státní bezpečnost).

Josef Hasil
Narození 1924
Zábrdí u Prachatic, Československo
Výška 162 cm
Titul Král Šumavy
Ocenění Medaile Za hrdinství (2001)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mládí a služba u SNBEditovat

Vyrostl ve skromných poměrech v chudé početné šumavské rodině, měl 3 bratry a 4 sestry, o všechny se starala matka.

Za druhé světové války byl nuceně nasazen v Pasově, v březnu 1945 utekl do Čech a do konce války se skrýval v jeskyni a dělal spojku u partyzánů. Po válce nastoupil k SNB a v lednu 1948 k pohraničnímu útvaru Zvonková a sloužil na hranicích v oblasti česko-německo-rakouského trojmezí. Komunistický převrat v únoru 1948 a záhadné úmrtí Jana Masaryka ho přesvědčily, že stojí na špatné straně, a začátkem roku 1948 začal převádět uprchlíky na Západ.

Zatčení a útěk z vězeníEditovat

Po neúspěšném přechodu 20. října 1948 ho udal člověk, u kterého vyčerpaný Hasil žádal o vodu. Byl zatčen a na konci roku 1948 ho za zločin úkladů proti republice odsoudil nechvalně známý soudce a prokurátor Karel Vaš (mj. spoluzodpovědný za justiční vraždu generála Heliodora Píky) na 9 roků vězení.

Nejprve byl vězněn na Borech a později v Českém Jiřetíně, odkud byl s ostatními vězni vozen na práci do uhelných dolů u Mostu. Po půl roce věznění, 9. května 1949, se mu s jedním ze spoluvězňů podařilo utéct a za dramatických okolností se dostal na Západ.

Agent CICEditovat

Na Západě začal pracovat pro americkou zpravodajskou službu CIC (a později CIA) jako agent-chodec. Spolu s dalšími agenty, mj. i se svým bratrem Bohumilem (zahynul při přestřelce 13. září 1950) pokračoval v převádění přes hranice – převáděl politické vězně, exministry, poslance, kněze i matky s dětmi. V letech 1949-1952 vybudoval především v jižních Čechách rozsáhlou síť stovek spolupracovníků a informátorů.

V roce 1953 byla postavena železná opona a Hasil tak s kariérou agenta-chodce skončil a pro americkou rozvědku pracoval již jen v Bavorsku.

Odchod do USA a život v exiluEditovat

V roce 1954 odjel do USA, kde dodnes na předměstí Chicaga žije. CIA už o jeho služby nestála, a tak začínal od nuly – myl nádobí, rybařil, pracoval v řeznictví, tesařil, obsluhoval lis, krátce žil v Kanadě, kde chtěl s bratrem Juliem (kterého kdysi také převedl) založit pilu, až zakotvil jako kreslič pro automobilku General Motors a tuto práci dělal dlouhých 30 let až do důchodu.

V Československu je mezitím natočen film Král Šumavy, který je velmi volně inspirován příběhy skutečných Králů Šumavy Josefa Hasila a Franze Nowotnyho.

Po sametové revoluciEditovat

Po sametové revoluci navštívil Hasil Československo, ale natrvalo zde nezůstal a vrátil se do USA. Tam ho také přijel navštívit jeho syn Josef (narozený v roce 1949), se kterým se viděl poprvé po více než 40 letech.

V roce 2001 byl dokončen dokumentární film Zpráva o Králi Šumavy, jehož režisérka a scenáristka Kristina Vlachová sledovala téma Josefa Hasila dlouhých 30 let. 28. října stejného roku byl prezidentem Václavem Havlem vyznamenán Medailí Za hrdinství.

V roce 2012 vyšel historický román Návrat Krále Šumavy od spisovatele Davida Jana Žáka, který popisuje jeho životní příběh a která čerpá z výpovědí pamětníků, z archivních dokumentů a také z řady dlouhých telefonických rozhovorů, které Žák s Hasilem vedl během celého roku 2011.

OdkazyEditovat