Josef Ferdinand Hetteš

český malíř a ilustrátor

Josef Ferdinand Hetteš (12. ledna 1864 Jičíněves31. prosince 1927 Praha[1]) byl český malíř obrazů historických, náboženských, žánrů, portrétista a ilustrátor.

Josef Ferdinand Hetteš
Narození12. ledna 1864
Jičíněves
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí31. prosince 1927 (ve věku 63 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř a ilustrátor
RodičeFerdinand Hettesch
PříbuzníPhDr. Karel Hetteš, synovec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil v Jičíněvsi jako nemanželský syn Kateřiny Hetešové.[2] Pokřtěn byl Ferdinand (toto jméno užíval i později[3]). V letech 1881-1888 vystudoval monumentální malířství na pražské malířské akademii v ateliéru Františka Sequense, Antonína Lhoty a Maxe Pirnera. [4]

Měl ateliér na Smíchově v Kobrově ulici čp.476/46.[5], žil sám. Byl spoluzakladatelem Spolku výtvarných umělců Mánes a jeho prvním jednatelem. Podle vzpomínek Maryny Alšové byl přítelem jejího otce Mikoláše Alše, kterého často navštěvoval.[6] Spolu s Věnceslavem Černým požádal Hetteš Alše, aby se stal předsedou Mánesa a ten funkci přijal.[7]

Dílo editovat

 
Hetteš, Josef Ferdinand - Tomáš ze Štítného vyučuje své dítky
 
J. F. Hetteš:Pražský párkař

Malba editovat

  • historické obrazy: Kníže Svatopluk, Porážka železných pánů u Sudoměře r. 1420, Upálení adamitů, Přerušené shromáždění Českých bratří, Tomáš Štítný vyučuje své děti.
  • vojenské a sociální náměty (Sirotám příbramským - po důlním neštěstí)
  • žánrové figurky současného života na pražských ulicích: Párkař, Flašinetář, Flašinetář se ženou v podloubí[8]).
  • portréty
  • didaktické školní obrazy

Ilustrace knih editovat

  • České dějiny I., II.
  • Kronyka českomoravská
  • pohádky: Pohádky tisíce a jedné noci, Honza v zakletém zámku, Dva bratři
  • přispíval svými obrázky do časopisů, např. Světozor (1897-1900).
 
Hrob na hřbitově v Praze na Malvazinkách

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Smíchov, sign. SM Z24, s. 119
  2. Matrika narozených, Jičíněves, 1843-1871, snímek 86. [s.l.]: SOA Hradec Králové Dostupné online. 
  3. Soupis pražských obyvatel: Hetteš Ferdinand. [s.l.]: Archiv hl. m. Prahy Dostupné online. 
  4. Alamach Akademie výtvarných umění v Praze (1799-1979), ed. Jiří Kotalík. AVU a NG Praha 1979, s. 89
  5. František Ruth, Kronika královské Prahy a obcí sousedních II, Praha 1903, s. 474
  6. ALŠOVÁ, Maryna. U nás doma. Praha: SNDK, 1957. Dostupné online. S. 51, 135. Dostupné online po registraci. 
  7. MIČKO, Miroslav. Malíř svého lidu. Praha: Odeon, 1967. Dostupné online. S. 228. Dostupné online po registraci. 
  8. Galerie Platýz, Obrazy v aukci

Literatura editovat

  • Masarykův slovník naučný (H - Kn), Českomoravský Kompas Praha 1927
  • Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993

Externí odkazy editovat