Josef Bertl
Josef Bertl (6. leden 1866 Soběslav[1] – 30. květen 1955 Praha) byl český architekt, profesor pozemního stavitelství na České vysoké škole technické v Brně (1901–1905) a profesor pozemního stavitelství a nauky o stavebních hmotách na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze (1905–1936).
| Prof. Ing. arch. dr. h. c. Josef Bertl | |
|---|---|
 | |
| Narození | 6. ledna 1866 Soběslav  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 30. května 1955 (ve věku 89 let) Praha  Československo |
| Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
| Povolání | pedagog, architekt a stavitel |
| Děti | Jiří Bertl syn Ludmila Bertlová dcera |
| Příbuzní | Martin Kubelík vnuk Rafael Kubelík zeť |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se v rodině učitele. Po absolvování vyšší reálky v Kutné Hoře obdržel stipendium a pokračoval studiem na Umělecko-průmyslové škole ve Vídni. V roce 1884 přešel na Císařskou a královskou českou vysokou školu technickou v Praze, kde dokončil studia v roce 1890, a to s vyznamenáním. Již během studia pracoval pro různé firmy, například pro firmu Ringhoffer. V letech 1889–1893 působil na ČVUT jako asistent prof. Jiřího Pacolda na katedře pozemního stavitelství. V roce 1891 se podílel na organizaci první výstavy Spolku inženýrů a architektů v Praze, v jejím katalogu figuruje v I. sekci pod vedením prof. osefa Schulze.[2] V roce 1893 byl autorizován stavitelem a nastoupil nejprve do firmy Otakara Materny a v roce 1895 přešel do stavební firmy Václav Nekvasil, kde v letech 1899–1901 pracoval jako ředitel její stavební kanceláře.
V roce 1901 byl povolán na Českou vysokou školu technickou v Brně a dne 29. listopadu téhož roku byl jmenován řádným profesorem pozemního stavitelství. Podílel se na koncepci areálu VUT v Brně. V roce 1902–1903 byl děkanem odboru stavebního inženýrství a v roce 1904–1905 rektorem školy. V roce 1904 byl rovněž prvním předsedou klubu SK Moravská Slavia Brno.
V roce 1905 byl jmenován profesorem pozemního stavitelství a nauky o stavebních hmotách na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Pro akademický rok 1908–1909 byl zvolen rektorem, v letech 1920–1922 byl děkanem fakulty architektury a pozemního stavitelství.
V roce 1914 byl zvolen prezidentem Česko-německé inženýrské komory pro Království české. Byl rovněž dlouholetým členem Spolku architektů a inženýrů.
Politicky se angažoval v mladočeské straně (později Československá národní demokracie).
Rodina
editovatS manželkou Julií, rozenou Ševčíkovou (1876–??) a rodinou bydlel od roku 1905 na Královských Vinohradech, kde Bertl navrhl vlastní secesní vilu v Hradešínské ulici čp. 1098/II, na nároží ulice U vodárny, naproti starší vile Emila Kolbena (1897). Bertlovi měli čtyři děti,[3] dcera Marie zemřela předčasně v pětadvaceti letech.[4]
Dílo
editovat- 1897 budova pivovaru v Holešovicích, spoluautor: Otakar Bureš
- 1899–1900 budova kadetní školy, spoluautor: František Eckert, Praha 6, čp. 221, Mariánské hradby 2, Tychonova 1, Milady Horákové 135 – dnes objekt ministerstva obrany[5]
- 1900–1901 objekt vojenských zásobáren, Praha 6 - Dejvice, čp. 229, Generála Píky 1
- 1904 budova reálky v Litovli
- 1907 vila čp. 279, Praha 6 - Bubeneč, Pod Kaštany 16
- 1907–1911 budova VUT, Brno, čp. 331, Veveří 95
- Městská spořitelna na Vinohradech a její pobočka v Mukačevu
- 1910 vlastní vila čp. 1098/II, Praha 10 - Vinohrady, Hradešínská 2
- vila čp. 1099, Praha 10 - Vinohrady, Hradešínská 14
- 1911–1912 spořitelna ve Vršovicích, spoluautor: Antonín Balšánek, čp. 67, Praha 10 - Vršovice, Vršovické náměstí 8
- stavební program areálu ČVUT v Dejvicích
- tržnice v Pardubicích
- zastavovací plán Spořilova
Spisy
editovat- Jiří Pacold: Konstrukce pozemního stavitelství, 1890–1895 – spoluautor
- Novostavby c. k. české vysoké školy technické v Praze, Praha : vlastní náklad, 1914
- Konstruktivní stavitelství, Praha : Spolek posluchačů inženýrství, 1920
- Stavitel a zákony, nařízení a různé předpisy, Praha : vlastní náklad (komise nakladatelství F. Řivnáč), 1926
Ocenění díla
editovat- V roce 1935 mu byl udělen čestný titul doktora technických věd (Dr.h.c.) Českého vysokého učení technického v Praze [6].
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- Pavel Vlček a kol. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola heslo Josef Bertl, s. 62.
- KREJČÍ, Renata. Prof. arch. Josef Bertl, Dr. h. c.. Události na VUT v Brně. 2003, čís. 1, s. 22. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. ISSN 1211-4421. Archivováno 10. 12. 2015 na Wayback Machine.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. ISBN 80-7185-246-5. S. 91.
- SEVERIN, Ondřej. Za Prof. Dr. h.c. Ing. arch. Josefem Bertlem. Architektura ČSR. 1955, roč. XIV, čís. 7. ISSN 0300-5305.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 4. sešit : Bene-Bez. Praha: Libri, 2006. 376-477 s. ISBN 80-7277-299-6. S. 456.
Reference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Výstava architektury a inženýrství v Praze, 1891, s. 16
- ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 32, obraz 571, policejní přihláška rodiny Josefa Bertla
- ↑ Marie Bertlová - úmrtní oznámení. Národní listy. 10. 9. 1925, s. 8. Dostupné online.
- ↑ Pavel Vlček a kolektiv. Umělecké památky Prahy : Pražský hrad a Hradčany. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0832-2. S. 436–437.
- ↑ Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze. www.cvut.cz [online]. [cit. 2010-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-04.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Bertl na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Bertl
- Josef Bertl v Encyklopedii dějin města Brna
- Josef Bertl Archivováno 5. 3. 2021 na Wayback Machine. na stránkách PROSTOR
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Josef Bertl *1866
