Josef Štětka
Josef Štětka (13. ledna 1885 Chodouň[1] – 24. října 1963 Praha) byl československý politik a poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa.
Josef Štětka | |
---|---|
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1925 – 1935 | |
Poslanec Prozatímního NS | |
Ve funkci: 1945 – 1946 | |
Poslanec Ústavodárného NS | |
Ve funkci: 1946 – 1948 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1948 – 1960 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | soc. dem. KSČ |
Narození | 13. ledna 1885 Chodouň Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 24. října 1963 (ve věku 78 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Národnost | Češi |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Biografie
editovatVyučil se jako slévač v železárnách v Králově Dvoře, kde se už ve věku patnácti let podílel na organizování stávky učňů. Krátce také pracoval v korkárně Union ve Zdicích. Kvůli svým aktivitám při organizování oslav 1. máje v roce 1903 byl propuštěn z práce. Od roku 1906 byl členem Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické. Roku 1921 patřil mezi zakládající členy KSČ. Založil osvětový spolek Dělnický ochotník v rodné Chodouni, v letech 1919–1924 a 1929–1932 byl starostou Chodouně.[2]
Profesí byl kovodělníkem. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Suchdole.[3] Postupně se začal politicky angažovat i na vyšších úrovních. V parlamentních volbách v roce 1925 se stal poslancem Národního shromáždění za KSČ. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935. Po nich mu ale byl rozhodnutím volebního soudu odebrán poslanecký mandát a na jeho místo nastoupil Rudolf Dölling,[4] jelikož byl v červnu 1935 odsouzen dle Zákona na ochranu republiky na 18 měsíců těžkého žaláře se ztrátou občanských práv na 5 let.[5] V roce 1928 se stal krajským tajemníkem KSČ v Kladně. Od roku 1929 působil coby předseda ústřední kontrolní a revizní komise KSČ.[2] Už ve 30. letech 20. století patřil mezi přední funkcionáře KSČ, přičemž byl reprezentantem dogmatického, radikálního křídla.[6] V roce 1934 na něj byl vydán zatykač (spolu s Klementem Gottwaldem, Václavem Kopeckým a Josefem Krosnářem) v souvislosti s aktivitami KSČ v té době.[7] Strávil devět měsíců v pankrácké věznici.
Druhou světovou válku strávil v exilu. V roce 1939 emigroval do Sovětského svazu, kde vstoupil do československých jednotek a pomáhal při osvobozování republiky.[2]
Po obnově Československa se vrátil do politiky. V období po roce 1946 působil ve funkci předsedy poslaneckého klubu KSČ. Na VIII. sjezdu KSČ v březnu 1946 se stal předsedou revizní komise. Ve stejné funkci ho potvrdil i IX. sjezd KSČ roku 1949, X. sjezd KSČ v roce 1954 a XI. sjezd roku 1958.[8][2] Po celou tuto dobu zastával i parlamentní křeslo. V letech 1945–1946 byl členem Prozatímního Národního shromáždění, v letech 1946–1948 Ústavodárného Národního shromáždění. Také v letech 1948–1960 zasedal v Národním shromáždění.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1307.
- ↑ a b c d Štětka, Josef, 1885-1963 [online]. svk7.svkkl.cz [cit. 2012-01-05]. Dostupné online.
- ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Josef Štětka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Komunistický poslanec Štětka zbaven mandátu. Český deník. 8. 12. 1935, roč. 24, čís. 336, s. 1.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 735.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 408.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 466–467, 501, 510, 520.
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Štětka
- Projev Josefa Štětky v Národním shromáždění roku 1931