José de San Martín

latinskoamerický bojovník za nezávislost

José Francisco de San Martín (25. února 1778, Místokrálovství Río de la Plata17. srpna 1850, Boulogne-sur-Mer) byl jedním z nejvýznamnějších latinskoamerických vůdců boje za nezávislost kontinentu na Španělsku. V Argentině je považován za národního hrdinu a v Peru za osvoboditele země.

José Francisco de San Martín
Museo Histórico Nacional
Museo Histórico Nacional
Rodné jménoJosé Francisco de San Martín y Matorras
Narození25. února 1778
Yapeyú
Místokrálovství Río de la Plata
Úmrtí17. srpna 1850
Boulogne-sur-Mer
Druhá francouzská republika
Manžel(ka)María de los Remedios de Escalada
Partner(ka)Rosa Campuzano
DětiMercedes Tomasa San Martín y Escalada
RodičeJuan D' San Martin y Gómez a Gregoria Matorras a Rosa Guarú
PříbuzníJuan Fermín de San Martín (sourozenec)
Josefa Dominga Balcarce (vnučka)
Civilní činnost18141816: Guvernér Cuya
18211822: Peruánský protektor
Vojenská kariéra
HodnostGenerál
Doba služby17891820
Sloužil17891811: Španělská armáda
1817: Andská armáda
Velel1814: Severní armáda
18171820: Čilská armáda
BitvyBitva u Bailénu
Bitva u San Lorenza
Bitva u Maipú
Bitva u Chacabuca
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Dětství a mládíEditovat

Narodil se v městečku Yapeyú ve španělské kolonii Río de la Plata (v dnešní argentinské provincii Corrientes) jako syn španělského vojáka a guvernéra Juana de San Martín. Jeho matka Gregoria Matorras del Ser se narodila rovněž ve Španělsku a její strýc byl guvernérem Tucumánu. V roce 1781 se rodina přestěhovala do Buenos Aires a o dva roky později do města Cádiz. Studoval na vojenské škole v Madridu a Malaze, kde se učil kastilštině, latině, francouzštině, němčině, matematice, historii, tanci i šermu, kreslení, poezii a rétorice i zeměpisu. Svou vojenskou kariéru započal v jedenácti letech, kdy vstoupil k murcijskému regimentu. Bojoval proti Maurům u Oranu a Melilly v severní Africe.

V roce 1811 ukončil svou kariéru ve španělské armádě a vydal se do Buenos Aires. V Londýně se mimo jiné setkal s Carlosem de Alvear, Josem Zapiolem, Andresem Bellem či Tomasem Guidem. Roku 1821 dobyl Limu a vyhlásil Peru nezávislou republikou[1]. Po neshodách se Simonem Bolívarem odešel v roce 1822 do Francie[2].

RodinaEditovat

V roce 1812 se oženil s Marií de los Remedios de Escalada y la Quintana, která mu porodila dceru Marii de las Mercedes Tomasa de San Martín y Escalada.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku José de San Martín na španělské Wikipedii.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat


Předchůdce:
Marcos Balcarce
  Guvernér Cuya
18141816
  Nástupce:
Toribio de Luzuriaga